Téma: Základy daňové teorie

Předmět: Ekonomie

Zaslal(a): R690

Praktické využívání daň. nástrojů k ovlivňování ekonomických a sociálních procesů ve společnosti. Nástroji jsou Vestavěné stabilizátory (autonomní působení) a diskrétní opatření (operativní zásah vlády)

Daň – zákonem daná, povinná, nenávratná, pravidelná, neekvivalentní (bez nároku na protihodnotu), neúčelové,

Daň. Základ – základ pro výpočet daně

Daň. Sazba – % z daňového základu pro výpočet daně

Poplatník – ten, komu se musí zaplatit

Plátce – osoba odvádějící daň, sníží se jí disponibilní důchod. Je rozdílný u nepřímých daní (společnost)

Plátce x Poplatník – setřený rozdíl u přímých daní

Klasifikace daní – viz. ot.

DAŇOVÉ PRINCIPY

Všechny principy lze kombinovat a prolínat, ale některé se vylučují.

1) Spravedlnost – spravedlivý k různým jednotlivcům

prospěch – platba by měla odpovídat užitku. V praxi se neuplatňuje, používá se u veřejných příjmů (poplatky – např. ekologické daně)

platební schopnost úhrady daně

• horizontální spravedlnost – stejný příjem – stejně zdanění! někdo ale pracuje pořád a někdo občas a příjem je stejný – proto odečitatelné položky)
• vertikální spravedlnost – kdo je na tom lépe platí vyšší daň)

2) Efektivnost – daň. výnosy získávány nejnižšími admin. náklady. Nedemotivující vliv daní na ekonomické chování subjektů.

Daňové břemeno tvoří:

• Daňový výnos – součet daní všech ekonomických subjektů
• Administrativními náklady
  • přímé (cca 1% daní, jsou to náklady státní správy – organizace, evidence, výběr, kontrola, vymáhání nedoplatků, informace ČSÚ, soudní výdaje apod.)
  • nepřímé (nese je soukromý sektor – vedení speciálního účetnictví, archivace, čas strávený s daňovým přiznáním – jsou těžko vyčíslitelné)

Ztráta z mrtvé váhy (nadměrné daňové břemeno). Je škodou privátního sektoru, co by kdyby. Joe uklízí za 100,-, náklady 80,-. Jana dává 100,-, ale může 120,-. Oba mají 20,-, tj. 40 a to je ztráta mrtvé váhy. Stát uvalí daň 50 %, Joe by dostal 70,-, Jana platila 130,-, zruší to a o co přijdou je ZMV.

Velikost je daná daní, elasticitou poptávky a nabídky. MV roste rychleji než daň.

Distorze (pokřivení) – vliv daně na chování ekonomických subjektů. Prodávajícímu daň snižuje užitek a kupujícího nutí platit vyšší cenu. Kupující často hledá substituty – méně kvalitní.

Vysoká daň z příjmů (Daň z příjmů fyzických osob, Daň z příjmů právnických osob) vede k přesunu sídla nebo bydliště do zemí s nižším zdaněním, vysoká mezní sazba daně z příjmů (Sazba DPFO, Sazba DPPO) snižuje pracovní či podnikatelskou aktivitu a naopak, vysoké zdanění některých výrobků daní ze spotřeby povede ke snížení poptávky po takovém výrobku, resp. k přesunu poptávky na jiné výrobky apod.

Nedistorzní účinek má tzv. paušální daň (na hlavu). U ní neexistuje možnost vyhnout se placení.

Daňová incidence – daň. dopad, studuje, jakým způsobem se rozloží daň. břemeno mezi poplatníky. Nesou ji jednotlivci a liší se od zákonné povinnosti. Progresivní (daň příjem) Regresivní (daň. příjem) Proporcionální (daň příjem)

Efekty daní:

• Důchodový – snížení disponibilního důchodu, přímo (důchodové, majetkové daně) nebo nutí platit dražší zboží (DPH, spotřební daň)
• Substituční – poplatník mění preference podle mezních užitků
• Ztráta – ZMV + admin. Náklady

3) Administrativní jednoduchost – jednoduchý s minimálními finanční nároky na správu daní

4) Flexibilita – snadno přizpůsobit změně ekonomických podmínek;

5) Správné působení na makroekonomické agregáty – daňová politika je součástí národohospodářské politiky uplatňování. V zájmu ekonomického růstu; některé daně mohou fungovat jako tzv. vestavěné stabilizátory;

6) Politická průhlednost a právní dokonalost – každý má vědět co vlastně platí, aby bylo možno zjistit preference jednotlivců při určování nabídky veřejných statků.