Téma: Veřejné výdaje

Předmět: Ekonomie

Zaslal(a): R690

 

Veřejné výdaje

• výdaje na financování veřejných statků
• zdrojem jsou veřejné rozpočty

 

Dělitelné projekty

• výdaje lze snižovat či zvyšovat o malé částky, aniž by byla ohrožena realizace projektu (základní, střední školství)
• výdaje

 

fixní objem rozpočtu

• optimální rozdělení částky mezi dané projekty
• rozdělení tak aby byl získán maximální užitek (větší než náklady)
• lze snížit výdaje jednoho projektu na úkor druhého
• mezní užitek jednoho projektu nákladu druhého projektu

 

měnící se objem rozpočtu

• jak rozdělit částky mezi soukromý a veřejný sektor
• maximalizovat užitek ze soukromého i veřejného sektoru

 

Nedělitelné projekty

• při odejmutí částky peněžních prostředků by nemohl být projekt dokončen (výstavba školy, oprava komunikace)
• výdaje – nutno volit mezi jednotlivými projekty

 

fixní objem rozpočtu

• rozdělení objemu peněz na některé různé akce
• přidělené zdroje by měly být vyčerpány
  • podle poměru užitku k nákladům
  • podle velikosti čistého užitku
  • minimalizace nespotřebovaných zdrojů

 

měnící se objem rozpočtu

jedná se o rozdělení zdrojů mezi soukromý a veřejný sektor, protože se jedná o nedělitelný projekt, nelze využít k porovnání stejného mezního užitku, veřejný projekt realizovat tehdy, je-li užitek větší než náklady, čili čistý užitek větší než 0, vychází se z toho, že náklady na vydání x korun ve veřejném sektoru jsou ztrátou x korun užitku v soukromém sektoru.

 

HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VEŘEJNÝCH PROJEKTŮ A JEJICH PROBLÉMY

• analýza výnosů a nákladů
• projekt se realizuje je-li jeho užitek pro společnost větší než jeho náklady
• normy, kalkulace, komparace

 

Možné užitky a náklady

• Reálné užitky (získávají koneční uživatelé veřejného projektu)
• Reálné náklady (náklad na převedení zdrojů z jiného použití)
• Peněžní užitky a náklady (zisk nebo ztráta je vyrovnána ziskem nebo ztrátou jiných subjektů – nejde o přírůstek blahobytu)

 

Reálné užitky a náklady

• přímé (prvotní) – vztahují se k hlavnímu cíli projektu
• nepřímé (druhotné) – vedlejším produktem veřejného projektu
• hmotné – lze ocenit na trhu
• nehmotné – nelze ocenit
• konečný – efekt přímo pro spotřebitele
• meziprodukt – poskytnutí pro náklad užitku přímého
• vnitřní – uvnitř příslušné oblasti
• vnější – dopady vně příslušné oblasti

 

Hodnoty užitků a nákladů

Nehmotné

• nelze použít tržní cena
• politické rozhodování – čisté ŽP
• realizace prevence kriminalistiky
• úspora nákladů na soudní řízení, vězení

 

Hmotné

• tržní cena
• pořizovací cena + výrobní faktor + náklady
• daně – spotřební, z přidané hodnoty – přirážka – náklad

 

Víceúčelovost projektu

• dosažení více cílů (vzdělání – základní i střední)

 

Problém efektivnosti a spravedlnosti

• projekt může být efektivní jen z jedné oblasti, z jiné méně efektivní
• užitek pro někoho větší pro někoho menší (? spravedlnost?)
  • např. rozdělování důchodů

 

Vliv faktoru času

• okamžitý užitek (soc. dávky, mzdy státních zaměstnanců)
• dlouhodobý účinek (v průběhu let)

– efektivnost investic – budoucí užitek se oceňuje níže než okamžitý

 

Diskontní sazba – úroková míra

Soukromá diskontní sazba

• volba spotřebitele mezi současnou či budoucí spotřebou
• nedokonalé trhy
• nejistota (ve vývoji úrokových sazeb)
• riziko (zvýšení úrokové sazby na riskantnost investice – rizikovou prémii)
• daň z kapitálového výnosu
• inflace (zvyšuje úrokovou míru – působí proti efektivnosti investice)
• stabilizační opatření vlády (fiskální a monetární nástroje – změna úrokové sazby)

 

Společenská diskontní sazba

• obyvatelstvo dává přednost současné spotřebě před budoucí
• nízké úspory, nedostatek peněžních zdrojů pro investice
• úroková míra se zvyšuje

 

Riziko

• snižuje současnou hodnotu budoucích užitků

 

PŘÍČINY RŮSTU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

Objektivní:

• stupeň rozvoje země – je-li stát nucen podílet se na rozvoji infrastruktury
• růst důchodů na 1 obyvatele – signalizuje rozvoj země, rozvíjí-li se soukromý sektor, veřejný sektor se také rozvíjí a zkvalitňuje své služby
• ochrana životního prostředí – vyspělé země díky bohatší spotřebě více devastují životní prostředí, je potřeba jej více chránit – výdaje na životní prostředí se zvyšují
• technologické změny – urychlují zastarávání, je potřeba je obnovovat, aby veřejný sektor byl stejně vybaven jako sektor soukromý
• změny populace – změny růstu počtu obyvatel, roste obyvatelstvo – rostou nároky na služby veřejného sektoru (více škol, infrastruktura…)
• mobilita obyvatelstva – vede k růstu nových obytných lokalit, rostou požadavky na dodatečná zařízení místního charakteru
• náklady na poskytování veřejných statků souvisejících s inflací – pokud rostou ceny, rostou celkové výdaje
• urbanizace – přestavba sídlištní struktury na sídliště městského typu, obyvatelstvo na venkově chce stejné služby jako obyvatelé měst, rostou nároky na růst služeb
• vývoj transferů – starobní důchody a různé sociální dávky, závisí na rozvoji země a politických cílů
• možnost získávání daní – daně jsou zdrojem výdajů, efektivní daňový systém a obyvatelé byly ochotni platit daně – daňový systém musí být únosný
• ohrožení státu v případě války – nárůst veřejných výdajů (boj s terorismem, ohrožení státu…)

 

Subjektivní:

• snaha státní byrokracie zvětšovat své úřady – snaha zakládat nové státní úřady
• tlak zájmových skupin ze soukromého sektoru (lobování) – jsou schopny vyvíjet tlak na politiky při prosazování svých zájmů (veřejné zakázky, dotace, subvence, slevy na daních…)
• politikové v demokratických systémech usilují o přízeň voličů
• lobbing – působení vlivných zájmových skupin

 

Důvody reformy veřejných financí ČR a její hlavní směry a oblasti. Hlavní opatření na příjmové a výdajové straně.

Vládní deficit – situace se nelepší navzdory působení přechodných příznivých faktorů:

• ekonomický vzestup,
• využívání mimořádných příjmů,
• krátkodobé úspory a převody do rezervních fondů,
• útlum nákladů spojených s transformací ekonomiky a stabilizací bankovního sektoru.

Po jejich nevyhnutelnému odeznění hrozí další nárůst deficitu v důsledku neudržitelných výdajových tendencí.

 

Struktura výdajů – hlavní příčinou jsou neudržitelné trendy v oblasti běžných, zejména mandatorních výdajů.

Mandatorní výdaje se skládají z výdajů vyplývajících ze zákona (zejm. sociální transfery, platby na penzijní připojištění, stavební spoření, platby státu do zdravotního pojištění, dluhová služba apod.) a výdajů vyplývajících z jiných právních norem a z výdajů vyplývajících ze smluvních závazků státu (záruky, transfery mezinárodním organizacím)

 

Bez reforem je už v roce 2009 nárok na mandatorní výdaje větší než příjmy

• Bez reformy dojde k úplnému vytěsnění diskrečních prostředků státního rozpočtu (investice, podpora vědy a výzkumu…).
• Již tak neudržitelný trend mandatorních výdajů dále prohloubily předvolební sociální balíčky.
• Tento vývoj neúnosně zužuje prostor pro vládní politiku a financování výdajových priorit.

 

Vládní dluh – deficitní hospodaření vede k soustavnému nárůstu vládního dluhu. Bez reformy nadále poroste veřejné zadlužení. Využívání privatizačních příjmů opticky zpomaluje dynamiku zadlužení, ovšem na úkor poklesu čistého jmění vládního sektoru.

 

Dlouhodobá udržitelnost – bez reforem systémů důchodového zabezpečení a zdravotnictví   jsou veřejné finance dlouhodobě neudržitelné.

• Stav veřejných financí – závazky vůči EU. Vládní deficit pod úrovní 3 % HDP a směřování k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí,
• ČR dosud tento závazek porušuje,
• bez provedení reforem nebude schopna jej dodržet ani v budoucnosti,
• riziko vážné ztráty kredibility a sankcí ze strany EU.

 

Cíle reformy

•  Snížit vládní deficit a zastavit nárůst vládního dluhu.
• Zvrátit neudržitelné trendy vládních výdajů a posílit jejich efektivnost.
• Plošně snížit daňové zatížení, omezit administrativní zátěž a daňové distorze
  zjednodušením daňového systému.
• Reformovat důchodový systém a zdravotnictví.
• Na základě ozdravení veřejných financí dosáhnout toho, aby státní rozpočet nebyl brzdou
  úspěšného ekonomického rozvoje, ale naopak jeho oporou pomocí vhodného nastavení daňových sazeb.
• Podporovat rodiny s dětmi.
• Přistupovat sociálně citlivým způsobem k ekonomicky neaktivní populaci (důchodci, studující, zdravotně postižení).
• Dodržovat závazky vůči Evropské unii, maximálně využít prostředky z fondů Evropské

 

Základní principy reformy

Základní myšlenky reformy – posílit adresnost sociálního systému, zvýšit efektivnost ostatních veřejných výdajů a snížit míru zásahů státu do ekonomiky, takto uspořené prostředky využít na plošné snížení daňové zátěže.

Situace veřejných financí je neudržitelná a představuje zásadní celospolečenské riziko. Je nutné neprodleně začít využívat současné ekonomicky příznivé období. Pro zlepšení situace je nevyhnutelné reformovat jak výdajovou stranu, tak příjmovou stranu bilance veřejných rozpočtů.