Veřejné výdaje – ekonomie (VŠ)

Téma: Veřejné výdaje

Předmět: Ekonomie

Zaslal(a): R690

 

Veřejné výdaje

  • výdaje na financování veřejných statků
  • zdrojem jsou veřejné rozpočty

 

Dělitelné projekty

  • výdaje lze snižovat či zvyšovat o malé částky, aniž by byla ohrožena realizace projektu (základní, střední školství)
  • výdaje

 

fixní objem rozpočtu

  • optimální rozdělení částky mezi dané projekty
  • rozdělení tak aby byl získán maximální užitek (větší než náklady)
  • lze snížit výdaje jednoho projektu na úkor druhého
  • mezní užitek jednoho projektu nákladu druhého projektu

 

měnící se objem rozpočtu

  • jak rozdělit částky mezi soukromý a veřejný sektor
  • maximalizovat užitek ze soukromého i veřejného sektoru

 

Nedělitelné projekty

  • při odejmutí částky peněžních prostředků by nemohl být projekt dokončen (výstavba školy, oprava komunikace)
  • výdaje – nutno volit mezi jednotlivými projekty

 

fixní objem rozpočtu

  • rozdělení objemu peněz na některé různé akce
  • přidělené zdroje by měly být vyčerpány
    • podle poměru užitku k nákladům
    • podle velikosti čistého užitku
    • minimalizace nespotřebovaných zdrojů

 

měnící se objem rozpočtu

jedná se o rozdělení zdrojů mezi soukromý a veřejný sektor, protože se jedná o nedělitelný projekt, nelze využít k porovnání stejného mezního užitku, veřejný projekt realizovat tehdy, je-li užitek větší než náklady, čili čistý užitek větší než 0, vychází se z toho, že náklady na vydání x korun ve veřejném sektoru jsou ztrátou x korun užitku v soukromém sektoru.

 

HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VEŘEJNÝCH PROJEKTŮ A JEJICH PROBLÉMY

  • analýza výnosů a nákladů
  • projekt se realizuje je-li jeho užitek pro společnost větší než jeho náklady
  • normy, kalkulace, komparace

 

Možné užitky a náklady

  • Reálné užitky (získávají koneční uživatelé veřejného projektu)
  • Reálné náklady (náklad na převedení zdrojů z jiného použití)
  • Peněžní užitky a náklady (zisk nebo ztráta je vyrovnána ziskem nebo ztrátou jiných subjektů – nejde o přírůstek blahobytu)

 

Reálné užitky a náklady

  • přímé (prvotní) – vztahují se k hlavnímu cíli projektu
  • nepřímé (druhotné) – vedlejším produktem veřejného projektu
  • hmotné – lze ocenit na trhu
  • nehmotné – nelze ocenit
  • konečný – efekt přímo pro spotřebitele
  • meziprodukt – poskytnutí pro náklad užitku přímého
  • vnitřní – uvnitř příslušné oblasti
  • vnější – dopady vně příslušné oblasti

 

Hodnoty užitků a nákladů

Nehmotné

  • nelze použít tržní cena
  • politické rozhodování – čisté ŽP
  • realizace prevence kriminalistiky
  • úspora nákladů na soudní řízení, vězení

 

Hmotné

  • tržní cena
  • pořizovací cena + výrobní faktor + náklady
  • daně – spotřební, z přidané hodnoty – přirážka – náklad

 

Víceúčelovost projektu

  • dosažení více cílů (vzdělání – základní i střední)

 

Problém efektivnosti a spravedlnosti

  • projekt může být efektivní jen z jedné oblasti, z jiné méně efektivní
  • užitek pro někoho větší pro někoho menší (? spravedlnost?)
    • např. rozdělování důchodů

 

Vliv faktoru času

  • okamžitý užitek (soc. dávky, mzdy státních zaměstnanců)
  • dlouhodobý účinek (v průběhu let)

– efektivnost investic – budoucí užitek se oceňuje níže než okamžitý

 

Diskontní sazba – úroková míra

Soukromá diskontní sazba

  • volba spotřebitele mezi současnou či budoucí spotřebou
  • nedokonalé trhy
  • nejistota (ve vývoji úrokových sazeb)
  • riziko (zvýšení úrokové sazby na riskantnost investice – rizikovou prémii)
  • daň z kapitálového výnosu
  • inflace (zvyšuje úrokovou míru – působí proti efektivnosti investice)
  • stabilizační opatření vlády (fiskální a monetární nástroje – změna úrokové sazby)

 

Společenská diskontní sazba

  • obyvatelstvo dává přednost současné spotřebě před budoucí
  • nízké úspory, nedostatek peněžních zdrojů pro investice
  • úroková míra se zvyšuje

 

Riziko

  • snižuje současnou hodnotu budoucích užitků

 

PŘÍČINY RŮSTU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

Objektivní:

  • stupeň rozvoje země – je-li stát nucen podílet se na rozvoji infrastruktury
  • růst důchodů na 1 obyvatele – signalizuje rozvoj země, rozvíjí-li se soukromý sektor, veřejný sektor se také rozvíjí a zkvalitňuje své služby
  • ochrana životního prostředí – vyspělé země díky bohatší spotřebě více devastují životní prostředí, je potřeba jej více chránit – výdaje na životní prostředí se zvyšují
  • technologické změny – urychlují zastarávání, je potřeba je obnovovat, aby veřejný sektor byl stejně vybaven jako sektor soukromý
  • změny populace – změny růstu počtu obyvatel, roste obyvatelstvo – rostou nároky na služby veřejného sektoru (více škol, infrastruktura…)
  • mobilita obyvatelstva – vede k růstu nových obytných lokalit, rostou požadavky na dodatečná zařízení místního charakteru
  • náklady na poskytování veřejných statků souvisejících s inflací – pokud rostou ceny, rostou celkové výdaje
  • urbanizace – přestavba sídlištní struktury na sídliště městského typu, obyvatelstvo na venkově chce stejné služby jako obyvatelé měst, rostou nároky na růst služeb
  • vývoj transferů – starobní důchody a různé sociální dávky, závisí na rozvoji země a politických cílů
  • možnost získávání daní – daně jsou zdrojem výdajů, efektivní daňový systém a obyvatelé byly ochotni platit daně – daňový systém musí být únosný
  • ohrožení státu v případě války – nárůst veřejných výdajů (boj s terorismem, ohrožení státu…)

 

Subjektivní:

  • snaha státní byrokracie zvětšovat své úřady – snaha zakládat nové státní úřady
  • tlak zájmových skupin ze soukromého sektoru (lobování) – jsou schopny vyvíjet tlak na politiky při prosazování svých zájmů (veřejné zakázky, dotace, subvence, slevy na daních…)
  • politikové v demokratických systémech usilují o přízeň voličů
  • lobbing – působení vlivných zájmových skupin

 

Důvody reformy veřejných financí ČR a její hlavní směry a oblasti. Hlavní opatření na příjmové a výdajové straně.

Vládní deficit – situace se nelepší navzdory působení přechodných příznivých faktorů:

  • ekonomický vzestup,
  • využívání mimořádných příjmů,
  • krátkodobé úspory a převody do rezervních fondů,
  • útlum nákladů spojených s transformací ekonomiky a stabilizací bankovního sektoru.

Po jejich nevyhnutelnému odeznění hrozí další nárůst deficitu v důsledku neudržitelných výdajových tendencí.

 

Struktura výdajů – hlavní příčinou jsou neudržitelné trendy v oblasti běžných, zejména mandatorních výdajů.

Mandatorní výdaje se skládají z výdajů vyplývajících ze zákona (zejm. sociální transfery, platby na penzijní připojištění, stavební spoření, platby státu do zdravotního pojištění, dluhová služba apod.) a výdajů vyplývajících z jiných právních norem a z výdajů vyplývajících ze smluvních závazků státu (záruky, transfery mezinárodním organizacím)

 

Bez reforem je už v roce 2009 nárok na mandatorní výdaje větší než příjmy

  • Bez reformy dojde k úplnému vytěsnění diskrečních prostředků státního rozpočtu (investice, podpora vědy a výzkumu…).
  • Již tak neudržitelný trend mandatorních výdajů dále prohloubily předvolební sociální balíčky.
  • Tento vývoj neúnosně zužuje prostor pro vládní politiku a financování výdajových priorit.

 

Vládní dluh – deficitní hospodaření vede k soustavnému nárůstu vládního dluhu. Bez reformy nadále poroste veřejné zadlužení. Využívání privatizačních příjmů opticky zpomaluje dynamiku zadlužení, ovšem na úkor poklesu čistého jmění vládního sektoru.

 

Dlouhodobá udržitelnost – bez reforem systémů důchodového zabezpečení a zdravotnictví   jsou veřejné finance dlouhodobě neudržitelné.

  • Stav veřejných financí – závazky vůči EU. Vládní deficit pod úrovní 3 % HDP a směřování k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí,
  • ČR dosud tento závazek porušuje,
  • bez provedení reforem nebude schopna jej dodržet ani v budoucnosti,
  • riziko vážné ztráty kredibility a sankcí ze strany EU.

 

Cíle reformy

  •  Snížit vládní deficit a zastavit nárůst vládního dluhu.
  • Zvrátit neudržitelné trendy vládních výdajů a posílit jejich efektivnost.
  • Plošně snížit daňové zatížení, omezit administrativní zátěž a daňové distorze
    zjednodušením daňového systému.
  • Reformovat důchodový systém a zdravotnictví.
  • Na základě ozdravení veřejných financí dosáhnout toho, aby státní rozpočet nebyl brzdou
    úspěšného ekonomického rozvoje, ale naopak jeho oporou pomocí vhodného nastavení daňových sazeb.
  • Podporovat rodiny s dětmi.
  • Přistupovat sociálně citlivým způsobem k ekonomicky neaktivní populaci (důchodci, studující, zdravotně postižení).
  • Dodržovat závazky vůči Evropské unii, maximálně využít prostředky z fondů Evropské

 

Základní principy reformy

Základní myšlenky reformy – posílit adresnost sociálního systému, zvýšit efektivnost ostatních veřejných výdajů a snížit míru zásahů státu do ekonomiky, takto uspořené prostředky využít na plošné snížení daňové zátěže.

Situace veřejných financí je neudržitelná a představuje zásadní celospolečenské riziko. Je nutné neprodleně začít využívat současné ekonomicky příznivé období. Pro zlepšení situace je nevyhnutelné reformovat jak výdajovou stranu, tak příjmovou stranu bilance veřejných rozpočtů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.