Tréma – psychologie (VŠ)

Téma: Tréma

Předmět: Psychologie

Zaslal(a): Eliška Provazová

 

TRÉMA

(co je to tréma, následky a redukce trémy)

* = (odvozeno od latinského tremere = třást se) je strach z neúspěchu a veřejného ponížení. Je to psychický stav emočního napětí, který se dostavuje před veřejným vystoupením, pohovorem nebo jinou událostí pro nás nějak významnou a důležitou.

Mezi vnější příznaky patří bušení srdce, pocení, třes, porucha příjmu potravy. Tréma je částečně pozitivní, neboť dokáže zaměřit pozornost člověka a jeho energii k danému výkonu.

 

Obtěžující projevy trémy lze omezit následujícím způsobem:

  • vzpomenout si na předchozí úspěchy,
  • soustředit se na výkon a ne na příznaky,
  • nevěnovat pozornost trémě ostatních lidí,
  • zopakovat si osnovu vystoupení, ale nezabíhat do podrobností,
  • zlepšit soustředění, např. pravidelným dýcháním, procházkou nebo intenzivními vnějšími projevy.

(* Tréma. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tr%C3%A9ma)

 

Předzkouškové a zkouškové stavy – příznaky trémy

  • Vegetativní symptomy – pocení, třes, koktání, nevolnost, červenání/zblednutí, sucho v ústech, zrychlené dýchání, zrychlený tep, zastřený/příliš vysoký hlas
  • Psychastenické symptomy – spíše mechanická paměť, utlumeno logické myšlení, ztráta kritičnosti, zvýšená sugestibilita (vliv ostatních, učitele), těžko se soustředí, pocity úzkosti, nejistoty…

 

Následky trémy:

Podle stupně:

  • mírná – Motivační dopad, stimuluje a aktivizuje,
  • silná – Zhoršuje výkon

 

Redukce trémy

a) Ze strany žáka – zkvalitnění přípravy na zkoušku, zlepšit životosprávu, relaxační techniky, zlepšení vztahu k učiteli, autoinstrukce, zpravidelnit dech, pauza před zkouškou

b) Ze strany učitele – podpora na úvod, projevení zájmu na jeho dobrém výkonu, odlehčení humorem, informovat co nejdetailněji o průběhu zkoušky,

  • Snažit se vytvořit návyk na zkouškovou situaci – častým opakováním, vyvarovat se dílčího hodnocení (nadměrná pochvala), nedělat ironické poznámky.
  • Zvláštní skupinu tvoří děti s neurotickým základem – komplex méněcennosti, přeceňování významu zkoušky, vědomí nemožnosti opravy, démonizace učitele…

  • Jak s nimi zacházet – první otázky – jednodušší otázky na začátek – sníží trému a potom už může pokládat složitější,

 

Motorický pamětní typ žáka – měla by se jim dát možnost pohybovat se při zkoušení

Eidetický typ žáka – zraková paměť, zanedbává se paměť logická a myšlenkové zpracování látky. Eidetická vloha se ztrácí v prepubertě a děti potom neví, jak se mají nově učit.

 

Klasifikace trémy podle B.Duška (1982)

Klasifikoval 6 druhů trémy.

  • Maladaptivní tréma – Dochází v neočekávaných, nových situacích. Po čase si člověk na situaci zvykne. Při náhlé změně známé situace se taky objevuje.
  • Motivační – Způsobena nadměrnou motivací, souvisí s těmi výkony, na kterých jedinci hodně záleží.
  • Podmíněně reflexní – U některých jedinců je představa výkonu podmíněně spojena s představou situace spojené s trémou. Je charakteristická svým vyhraněným zaměřením. Vztahuje se k určité osobě, místu, situaci…
  • Antropofobiózní – Strach z lidí a z veřejného vystoupení.
  • Tréma z utkvělých představ – Tréma se může vyskytovat i po výkonu ← zveličování svých chyb při analýze po výkonu. Když tréma přesáhne určitou zdravou motivační mez.
  • Tréma za cizí výkon – Rodiče ví, že jejich dítě děla maturu a jsou vytrémovaní. Předmětem trémy je osoba, k níž má jedinec kladný vztah (rodič, učitel…)

 

Funkce zkoušek

Kontrolní funkce

  • Učitel zjišťuje stav osvojení učiva a srovnává ho s normou. Zkoušení by mělo být pravidelné (pravidelná kontrola znalostí)
  • Aktivizační funkce – při pravidelné kontrole je třída více aktivní

 

Diagnostická funkce

  • Ze zkoušení má učitel materiál o znalostech žáka a na základě toho může rozčlenit třídu na slabé, průměrné a nadané, může se orientovat na specifické schopnosti žáka. Umožňuje plnit selektivní a prognostickou funkci. ← zjišťuje předpoklady studenta pro určité obory, může doporučit směr dalšího vzdělávání.
  • Ze stany žáka se projevuje sebehodnotící funkce – žák si vytváří představu o tom, jaké jsou jeho schopnosti a porovnává je se svou aspirační úrovní.

 

Didaktická funkce

  • V průběhu zkoušení dochází k zpřesnění a doplňování znalostí, mezipředmětové vztahy.

 

Regulační funkce

  • Učitel zjišťuje dosaženou úroveň, ale současně by se měl zajímat o to, jaké jsou podmínky toho jevu (výuky) ← jak řídit, usměrňovat další výuku. Učitel konkretizuje obsah učiva, zvýrazňuje to, co je důležité.

 

Motivační funkce

  • Motivace ke zvýšení aktivity ve studiu, usměrňování vztahu k předmětu…

 

Výchovná funkce

  • Zkoušení vyvolává změnu, vývoj osobnosti, chuť k dalšímu vzdělávání, ovlivňuje pozici studenta v třídním kolektivu. Žák by si měl uvědomit přínos zkoušení pro jeho život – pracovní zařazení, učení hodnotit svůj výkon.

 

Informační funkce

  • Výsledná fáze zkoušení a hodnocení. Výsledky vyjádřené na vysvědčení, maturitě…poskytují informaci pro rodiče, další hodnotitele. Výsledky studentů poskytují informaci o škole a kvalitě vzdělání.
  • Funkce spolu úzce souvisejí a prolínají se. Pro objektivní hodnocení nesmí být vynechána žádná ani jedna upřednostněná.
  • Komplexní uplatnění všech funkcí zkoušení a hodnocení zabezpečuje pedagogickou správnost a umožňuje celkový pohled na žákovu osobnost.

 

Druhy zkoušek a jejich psychologické aspekty:

  • Zkoušky ústní, písemné a praktické
  • Použití závisí na látce, která se zkouší, na stylu učitele, na rozmezí zkoušených žáků

 

Zkoušky se používají na:  

  • Běžnou kontrolu – opakování učiva, kontrola probrání…
  • Tematickou kontrolu – po zakončení kusu učiva, je třeba ho propojit do vztahů…
  • Výslednou kontrolu – Zjisti orientaci žáka v látce, její aplikaci v praxi

 

Přednosti a nevýhody druhů zkoušek:

  • 1 – Ústní – dovoluje žákovi sám se vyjádřit, sám strukturovat odpověď, vyjádřit názor…učitel může doplňovat učivo, korigovat odpovědi, prostor pro pozorování vyjadřování žáka, jazykový kód…
    • Projevuje se tam větší míra subjektivity, vztahu k žákovi, vlastní citové rozpoložení, problém jasnosti otázky.
  • 2 – Písemné – umožňují přesnější porovnání výsledků zkoušky, důkazový materiál, nižší subjektivnost zkoušení, pracuje celá třída
  • 3 – Volné – Testy si učitel připravuje sám, slohové úlohy…
  • 4 – Standardizované – Didaktické testy, poskytují největší míru objektivity, není tam negativní vliv subjektivity učitele, prověřený obsah, zaměření na základy učiva, rozmanitost otázek (stylu)
  • 5 – Praktické – Hodnotí se, jaký je stupeň ovládání pracovních postupů, používání nástrojů, dodržování hygienických a bezpečnostních požadavků. Smyslem je schopnost uplatňování teorie v praxi. Mají za úlohy systemizovat postupy pro reálný život.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *