➥ Více informací

Děj knihy

Vladař, dílo Niccola Machiavelliho, se zabývá získáváním a udržením moci. Machiavelli analyzuje různé typy knížectví a způsoby, jakými se jich zmocnit. Dělí je na dědičná, nově nabytá, smíšená a zcela nová. Zdůrazňuje, že udržení dědičného knížectví je pro vladaře nejjednodušší, pokud se zásadně neodchýlí od ustálených zvyklostí svých předchůdců a dokáže se přizpůsobit nepředvídaným událostem.

Získání nových území může probíhat vlastními zbraněmi a udatností nebo štěstím a pomocí druhých. Machiavelli upřednostňuje první možnost, protože vladař opírající se o cizí pomoc je závislý na vůli jiných. Podrobně rozebírá problematiku obsazení cizích knížectví s podobným jazykem a zvyklostmi, kde radí odstranit vládnoucí dynastii a zachovat stávající zákony a daně. V případě knížectví s odlišnými zvyklostmi doporučuje osobní přítomnost vladaře a založení kolonií. Varuje před používáním pomocných vojsk a žoldnéřů, kteří jsou nespolehliví a neloajální, a doporučuje budovat vlastní silnou armádu složenou z občanů.

Machiavelli se věnuje i charakterovým vlastnostem vladaře. Zdůrazňuje důležitost šetrnosti, která zabrání nutnosti uvalovat na lid daně, a varuje před rozhazovačností, která vede k nenávisti. Doporučuje vyhýbat se pověsti lakomce, ale v případě nutnosti projevit štědrost s rozmyslem a za cizí peníze.

Kniha rozebírá, zda je pro vladaře lepší být milovaný, nebo obávaný. Machiavelli dochází k závěru, že ideální je být obojí, ale jelikož je to těžko dosažitelné, je lepší být obáván než milován. Láska je totiž vrtkavá a závisí na vůli lidu, zatímco strach je vynutitelný. Zároveň však varuje před krutostí, která může vést k nenávisti. Vladař by měl být vnímán jako člověk cti, který dodržuje sliby, pokud je to v jeho zájmu a neohrožuje to jeho moc. Nicméně zdůrazňuje, že v politice je někdy nutné jednat v rozporu s morálkou, aby se dosáhlo cíle. Vladař se musí naučit, jak nebýt dobrý, a podle potřeby tuto znalost uplatňovat.

Machiavelli se dále zabývá otázkou pevností a obrany státu. Doporučuje budovat silná opevnění a zásobovat je vším potřebným. Zároveň zdůrazňuje důležitost znalosti vojenství a terénu.

V závěru knihy Machiavelli vyzývá italské knížectví k sjednocení a vyhnání barbarů z Apeninského poloostrova. Věří, že silný a jednotný stát je schopen dosáhnout slávy a prosperity. Jako příklad uvádí Cesare Borgiu, jehož činy a metody analyzuje a oceňuje jeho schopnost získávat a udržovat si moc, i když nakonec neuspěl. Machiavelliho dílo je komplexní analýzou moci, která klade důraz na pragmatismus a efektivitu, i když to někdy znamená porušování tradičních morálních zásad. Jeho cílem je poskytnout vladaři návod, jak získat a udržet si moc v proměnlivém a často nepřátelském světě.

Vladař se vyhýbá abstraktním úvahám a soustředí se na praktické rady a příklady z historie. Machiavelli analyzuje chování významných historických postav, jako byli Alexandr Veliký, Cesare Borgia, papež Julius II., a vyvozuje z jejich činů ponaučení pro budoucí vladaře. Zdůrazňuje, že vladař musí být schopen přizpůsobit se měnícím se okolnostem a jednat s rozhodností a prozíravostí. Musí být zároveň lstivý jako liška a silný jako lev, aby dokázal překonat nástrahy a nebezpečí, která na něj číhají. Kniha končí výzvou k italskému sjednocení, které Machiavelli vnímá jako klíč k obnově italské slávy a moci.

Postavy v díle

Cesare Borgia (syn papeže Alexandra VI., vzor ideálního vladaře, energický, schopný, bezohledný, využívající jak ctnost, tak i zločin k dosažení cíle, Machiavelli obdivuje jeho pragmatismus a rozhodnost, ale kritizuje jeho závislost na štěstí v podobě otcovy moci) ⯀ Papež Alexandr VI. (Cesareho otec, lstivý, intrikánský, využívající církevní moc k posílení vlastní rodiny, Machiavelli ho vnímá jako příklad efektivního, i když morálně zkorumpovaného vládce) ⯀ Remirro de Orco (krutý a efektivní Borgiův pobočník, používaný k nastolení pořádku v Romagna, později popraven Borgiou, aby si získal přízeň lidu, Machiavelli schvaluje jeho metody, pokud slouží konečnému cíli) ⯀ Agathocles Sicilský (tyranský vládce Syrakus, dosáhl moci masakrem senátu, Machiavelli obdivuje jeho rozhodnost a efektivitu, ale ne jeho krutost, která mu nezajistila dlouhodobou stabilitu) ⯀ Lorenzo de Medici (vládce Florencie, Machiavelli mu Vladaře dedikuje, doufá v jeho podporu při sjednocení Itálie). ⯀ ⯀ ⯀

Tento materiál nám zaslal(a) Anežka a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže:

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Článek Vladař – Niccolò Machiavelli (obsah, postavy) se nejdříve objevil na 🎓 BezvaVejska.cz.