➥ Více informací

Děj knihy

Rodina Lavičkových z Prahy – otec Václav, matka Eva a dcera Zuzanka – se rozhodne strávit letní dovolenou na venkově. Inspirováni inzerátem v novinách, zamíří do chalupy na samotě u lesa, kterou jim pronajímá pan Lorenc. Idylická představa o klidu a odpočinku od městského ruchu se však brzy začne rozplývat.

Už samotná cesta k chalupě je plná komplikací. Lavičkovi bloudí, ptají se na cestu místních obyvatel, kteří jim poskytují protichůdné informace a sem tam i nějakou tu ironickou poznámku. Konečně na místo dorazí s notným zpožděním a značně unavení.

Chalupa sama o sobě není v ideálním stavu. Je stará, zaprášená a vybavení je zastaralé a místy nefunkční. Václav se ujímá role kutila a snaží se opravit, co se dá, ale jeho snažení často končí spíše humornými nezdary. Eva se snaží v provizorních podmínkách vařit a starat se o domácnost, zatímco Zuzanka se nudí a stěžuje si na nedostatek zábavy.

Lavičkovi postupně poznávají místní obyvatele, z nichž každý má svou specifickou povahu a zvyky. Seznamují se s drbnami, které bedlivě sledují každý jejich krok, s panem Komárkem, který se neustále snaží Lavičkovým něco prodat, s myslivcem, který jim vypráví historky o divoké zvěři a s dalšími svéráznými postavami.

Jedním z hlavních problémů, se kterým se Lavičkovi potýkají, je nedostatek soukromí. Místní obyvatelé se neustále objevují u chalupy s nejrůznějšími záminkami – potřebují si půjčit nářadí, nabízejí pomoc s prací na zahradě, nebo se jen tak zastaví na kus řeči. Lavičkovi se tak ocitají pod neustálým dohledem a cítí se nepříjemně.

Dalším zdrojem konfliktů je odlišný životní styl Pražanů a venkovanů. Lavičkovi si chtějí užívat klidu a pohody, zatímco místní obyvatelé jsou zvyklí na aktivní životní styl a hlučnější projevy radosti. To vede k nedorozuměním a občas i k otevřeným sporům.

Zuzanka si nakonec najde kamarádku mezi místními dětmi a začne trávit čas venku, což potěší Evu, která má alespoň na chvíli klid. Václav se snaží sblížit s místními muži, ale jeho snaha o kamarádství často končí trapnými situacemi.

Postupně si Lavičkovi začínají zvykat na venkovský život a nacházejí si k němu cestu. Václav se učí pracovat na zahradě, Eva se sžívá s místními ženami a Zuzanka si užívá volnosti a her s kamarádkou. Přesto se však stále cítí jako cizinci v neznámém prostředí.

Ke konci pobytu se situace vyostří. Lavičkovi se dostanou do konfliktu s panem Lorencem kvůli stavu chalupy a s některými místními obyvateli kvůli jejich chování. Nakonec se rozhodnou dovolenou předčasně ukončit a vrátit se do Prahy.

Odjezd Lavičkových je provázen smíšenými pocity. Na jedné straně jsou rádi, že se vrací do svého známého prostředí, na druhé straně si uvědomují, že na venkově zažili i krásné a nezapomenutelné chvíle. Dovolená na samotě u lesa pro ně byla sice plná komplikací a nedorozumění, ale zároveň jim umožnila nahlédnout do jiného způsobu života a poznat sami sebe v nových situacích. Odjíždějí s poznáním, že život na venkově není tak idylický, jak si představovali, ale zároveň s úctou k lidem, kteří v něm žijí. Zkušenost z pobytu na samotě u lesa je obohatila a ovlivnila jejich pohled na svět. I přes všechny peripetie si odvážejí vzpomínky, které jim zůstanou v paměti.

Postavy v díle

Oldřich Lavička: Pragmatický, racionální a mírně skeptický doktor, který touží po klidu a odpočinku na chalupě. Je introvertní, nerad se zapojuje do společenských akcí a preferuje klidnou samotu. Má smysl pro humor, ale zároveň umí být i podrážděný, když se věci nedějí podle jeho představ. ⯀ Eva Lavičková: Oldřichova manželka, optimistická a energická žena, která se snaží vidět ve všem pozitivní stránky. Je společenská a ráda se zapojuje do aktivit v okolí chalupy. Někdy je až příliš akční a naivní, což občas vede ke konfliktům s Oldřichem. ⯀ František Řehoř: Soused Lavičkových, dobrosrdečný, ale poněkud natvrdlý a pomalý muž. Je ochotný pomoci, ale jeho rady a činy často vedou k dalším problémům. Jeho mluva je prostá a plná lidových moudrostí, které často působí komicky. ⯀ Josefína Řehořová: Řehořova žena, rázná a dominantní žena, která má na všechno svůj názor. Je starostlivá a praktická, ale také panovačná a drzá. Často kritizuje svého manžela a má tendenci se vměšovat do záležitostí Lavičkových. ⯀ Béďa: Syn Lavičkových, malý chlapec, který si užívá pobyt na venkově. Je zvídavý a hravý. ⯀ Děda Komárek: Postarší muž z vesnice, který Lavičkovým pomáhá s opravami chalupy. Je moudrý a zkušený, ale také trochu tajuplný a melancholický. ⯀ Pan Zvon: Turista, který se objeví na chalupě Lavičkových. Je otravný a netaktní a narušuje jejich klid. ⯀

Tento materiál nám zaslal(a) Anežka a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže:

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Článek Na samotě u lesa – Ladislav Smoljak (obsah, postavy) se nejdříve objevil na 🎓 BezvaVejska.cz.

➥ Více informací

Děj knihy

Příběh sleduje osudy Josefa Matuly, nesmělého a bojácnýcho muže, který pracuje jako údržbář ve filmových ateliérech na Barrandově. Jeho život je plný drobných neštěstí a smůly. Neustále se potýká s problémy v práci, s nevlídnými sousedy a neúspěchy v osobním životě. Jednoho dne se mu ale do rukou dostane pozvánka na přednášku jistého inženýra Karla Rady, který propaguje svůj nový vynález – geniální počítač pojmenovaný Jáchym.

Jáchym není obyčejný počítač. Dokáže analyzovat lidské osudy, vypočítat pravděpodobnost budoucích událostí a poradit, jak se v dané situaci zachovat, aby se člověk vyhnul neštěstí. Josef, zoufalý ze své smůly, se na přednášku vydá a rozhodne se Jáchyma vyzkoušet.

Inženýr Rada Josefovi vysvětlí princip fungování stroje. Jáchym pracuje s obrovským množstvím dat a algoritmů, které mu umožňují předpovídat budoucnost s vysokou přesností. Pro správný výsledek je ale klíčové, aby mu uživatel poskytl co nejpřesnější a nejpodrobnější informace o svém životě a problému, který chce řešit.

Josef začne Jáchymovi svěřovat své trápení. Vypráví mu o problémech v práci, o nefunkčním zvonku u dveří, o ztraceném deštníku a o svém neúspěšném pokusu seznámit se s dívkou. Jáchym analyzuje Josefovy problémy a vydává mu detailní instrukce, jak se v daných situacích zachovat. Radí mu například, jak opravit zvonek, jak najít ztracený deštník, jak se chovat k sousedům a jak oslovit dívku, která se mu líbí.

Josefovi se zpočátku Jáchymovy rady zdají absurdní a složité. Stroj mu například doporučuje, aby si před odchodem z domu nasadil na hlavu papírový kornout, nebo aby si do kapsy dal syrové vejce. Josef se ale rozhodne Jáchymovi důvěřovat a jeho instrukce přesně dodržovat.

Kupodivu, Jáchymovy rady začínají fungovat. Josef najde ztracený deštník, opraví zvonek a dokonce se mu podaří navázat kontakt s dívkou, která se mu líbí. Jeho život se začíná měnit k lepšímu. S každou další konzultací s Jáchymem se Josef stává sebevědomějším a začíná si více věřit.

Postupně se však Josef na Jáchymovi stává závislým. Konzultuje s ním každou maličkost a bez jeho rad se neodváží udělat ani krok. Jáchymovy instrukce se stávají stále komplikovanější a absurdnější, ale Josef je slepě plní. Nosí s sebou podivné předměty, vykonává bizarní rituály a jeho chování se stává čím dál tím excentričtější.

Jeho okolí si jeho změny chování všímá a začíná si o něj dělat starosti. Jeho kolegové v práci ho považují za blázna a dívka, o kterou se zajímal, se od něj odvrací. Josef si ale ničeho nevšímá a nadále se řídí Jáchymovými radami.

Nakonec se Josef dostane do situace, kdy musí volit mezi slepou poslušností Jáchymovi a vlastním úsudkem. Jáchym mu radí, aby se vzdal své práce a odstěhoval se na venkov, kde se má stát pastevcem koz. Josef si uvědomí, že se dostal na scestí a že Jáchym, ačkoli mu zpočátku pomohl, ho nyní vede do záhuby.

V závěrečné scéně se Josef rozhodne Jáchymovi vzepřít. Ignoruje jeho rady a jedná podle vlastního uvážení. Ztratí sice práci a dívku, ale získá zpět svou svobodu a nezávislost. Uvědomí si, že život je plný náhod a že se nelze spoléhat na to, že mu někdo jiný, byť i geniální počítač, vyřeší všechny problémy.

Josef se nakonec smiřuje s tím, že život není dokonalý a že je třeba se s jeho nástrahami vypořádat po svém. Naučí se přijímat zodpovědnost za svá rozhodnutí a nacházet v životě radost i přes všechny překážky. Zbaví se závislosti na Jáchymovi a začne si budovat nový život, tentokrát bez pomoci stroje. Ačkoli se mu nepodařilo dosáhnout všeho, co si přál, nachází nakonec spokojenost v jednoduchých věcech a v vědomí, že je pánem svého osudu.

Postavy v díle

Jáchym Bareš: nesmělý, bojácný, úzkostlivý muž, neschopný samostatného rozhodování, závislý na radách stroje, hypochondr ⯀ František Koudelka: Jáchymův soused, rádce a manipulátor, využívá Jáchymovu naivitu, autoritativní, prostořeký, pragmatický ⯀ Paní Týfová: starší paní, drbna, pověrčivá, ráda se vměšuje do cizích věcí ⯀ Stroj: mechanický rádce, jehož rady jsou nesmyslné a matoucí, ztělesňuje absurditu a nelogičnost. ⯀ ⯀ ⯀ ⯀

Tento materiál nám zaslal(a) Jarda a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže:

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Článek Jáchyme, hoď ho do stroje – Ladislav Smoljak (obsah, postavy) se nejdříve objevil na 🎓 BezvaVejska.cz.