➥ Více informací

Děj knihy

Georges Duroy, pohledný a ambiciózní, ale chudý bývalý poddůstojník, potkává na ulici svého starého armádního kamaráda Forestiera, nyní vlivného novináře. Forestier mu poradí, jak se prosadit v novinářské branži. Duroy se s Forestierem dohodne na spolupráci. Forestier mu slíbí pomoc s prvním článkem a zprostředkuje mu kontakt s ředitelem listu La Vie Française, Walterem. Forestier mu také prozradí triky, jak se v novinářském světě pohybovat. Duroy si brzy osvojí Forestierův styl psaní a po jeho radě žádá svou ženu Madeleine o pomoc s napsáním článku o Alžírsku, kam Duroy nikdy nevkročil.

Madeleinein článek je v redakci přijat s nadšením. Walter je ohromen a nabízí Duroyovi stálou práci. Duroy si brzy uvědomí, že k postupu mu pomohou spíše společenské konexe než talent. S Forestierovou pomocí si začne budovat síť kontaktů, především skrze ženy. Začne si říkat „Miláček“, přezdívku, kterou mu dala Forestierova dcera.

Duroy se v redakci rychle prosazuje, ačkoliv mu chybí vzdělání a zkušenosti. Jeho články jsou spíše povrchní a banální, ale díky Forestierově pomoci a Madeleineiným úpravám jsou přijímány pozitivně. Duroy využívá svou atraktivitu a šarm k získávání informací a ovlivňování důležitých osob. Začíná si románek s paní de Marelle, Walterovou milenkou, která mu poskytuje cenné politické informace. Duroy tak získává převahu nad svými kolegy a rychle stoupá po kariérním žebříčku.

Když Forestier onemocní tuberkulózou, Duroy ho bez skrupulí nahradí a stává se jedním z nejdůležitějších novinářů v La Vie Française. Duroy se rozvede s Madeleine, která si uvědomuje jeho bezcharakternost. Po Forestierově smrti se Duroy ožení s Walterovou dcerou Suzanne, čímž si zajistí vliv a bohatství. Sňatek s Suzanne mu otevírá dveře do nejvyšších společenských kruhů.

Duroyova kariéra pokračuje strmým vzestupem. Pod vedením Waltera se stává jedním z nejvlivnějších novinářů ve Francii. Využívá svou pozici k manipulaci s veřejným míněním a k prosazování politických zájmů. Jeho články, i když stále bez hlubšího obsahu, formují veřejnou debatu a ovlivňují politické dění. Jeho moc a vliv rostou a Duroy se stává obávanou figurou.

Po svatbě se Suzanne se Duroy ocitá na vrcholu moci. Jeho cynismus a bezohlednost mu umožňují manipulovat s lidmi a dosahovat svých cílů. Využívá Suzanneinu naivitu a důvěřivost a pokračuje v nevěrách s paní de Marelle. Duroy si užívá svůj nový život plný luxusu a moci. Společnost ho obdivuje a on se těší z pozornosti a vlivu. Jeho bezcharakternost mu umožňuje bezostyšně šplhat po společenském žebříčku.

Na konci knihy se Duroy účastní honosné svatby, kde se shromažďuje celá pařížská smetánka. Je oslavován jako úspěšný novinář a vlivná osobnost. Duroy si užívá svůj triumf a s cynickým úsměvem sleduje dav obdivovatelů. Uvědomuje si, že dosáhl všeho, co si kdy přál, a to bez ohledu na morálku a slušnost. Duroy se stal symbolem bezohledné ctižádosti a společenského vzestupu za každou cenu. Díky svému šarmu, bezskrupulóznosti a schopnosti manipulovat s lidmi se mu podařilo dosáhnout vrcholu, i když za cenu ztráty vlastního charakteru.

Paní de Marelle mu i nadále radí a pomáhá mu s informacemi. Duroy si ji drží nablízku, i když je již ženatý se Suzanne. Jeho manželství se Suzanne je pouze nástrojem k dosažení společenského postavení. Duroy je chladnokrevný a vypočítavý. Nemá žádné morální zábrany a je ochoten udělat cokoli, aby dosáhl svých cílů. Jeho kariéra je postavena na lžích, manipulaci a intrikách.

Postavy v díle

Georges Duroy (Miláček): Ambiciózní, bezskrupulózní, povrchní a manipulativní kariérista, využívající svůj šarm a vzezření k dosažení společenského a profesního vzestupu. Chybí mu talent a inteligence, ale je mistrem v lichocení a využívání vlivných žen. ⯀ Madeleine Forestier: Inteligentní, vzdělaná a pragmatická žena, manželka Waltera, Georgesova kolegy. Stává se Georgesovou milenkou a pomáhá mu s psaním článků a budováním kariéry. Je cynická ohledně politiky a společnosti. ⯀ Walter Forestier: Zkušený, ale nemocný novinář, manžel Madeleine. Je laskavý, ale slabý a nakonec podléhá své nemoci. Georges ho využívá a nakonec mu „ukradne“ manželku i místo v novinách. ⯀ Virginie Walter (později Virginie Duroy): Dcera pana Walter a Madeleine, kterou si Georges vezme po Walterově smrti a následném rozvodu s Madeleine. Její osud není v románu detailně popsán. ⯀ Clotilde de Marelle: Krásná a vášnivá žena, milenka Georgese. Je vdaná za bohatého a vlivného muže, hraběte de Marelle. Představuje pro Georgese zdroj rozkoše a vzrušení, ale i nebezpečí. ⯀ Hrabě de Marelle: Bohatý a vlivný politik, manžel Clotildy. Je si vědom nevěry své manželky, ale toleruje ji. Georges ho využívá k získání politických informací a kontaktů. ⯀ Laroche-Mathieu: Bohatý bankéř a politik, otec Suzanne. Georges se s ním sblíží a nakonec si vezme jeho dceru, aby si zajistil finanční stabilitu a vliv. ⯀ Suzanne Walter (později Suzanne Duroy): Mladá a naivní dcera Laroche-Mathieua. Stává se Georgesovou druhou manželkou, aniž by tušila o jeho minulosti a skutečné povaze. Představuje pro Georgese vrchol společenského a finančního úspěchu.

Tento materiál nám zaslal(a) Honza a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže:

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Článek Miláček – Guy de Maupassant (obsah, postavy) se nejdříve objevil na 🎓 BezvaVejska.cz.

➥ Více informací

Děj knihy

Děj novely Kulička od Guye de Maupassanta se odehrává během prusko-francouzské války. Z Rouenu prchá před postupující pruskou armádou deset lidí v dostavníku. Mezi nimi je bohatý obchodník s manželkou, demokrat Loiseau s manželkou, dvě jeptišky, hrabě a hraběnka Hubert de Breville a prostitutka Elisabeth Rousset, přezdívaná Kulička pro svou plnou postavu. Cesta je zpočátku napjatá, pasažéři se mezi sebou ostýchají, zvláště v přítomnosti Kulicky, kterou pohrdavě ignorují.

Po zastávce v Todtenbergu je dostavník zadržen pruským důstojníkem, který odmítá propustit cestující, dokud se s ním Kulička nevyspí. Ostatní pasažéři jsou zpočátku pobouřeni, ale postupně se jejich postoj mění. Nejprve se snaží Kuličku přesvědčit vlasteneckými argumenty, že její oběť pomůže ostatním, aby mohli pokračovat v cestě. Když Kulička odmítá, začnou na ni naléhat a vyčítat jí sobectví, které brání jejich útěku. Nakonec, pod tlakem a vydíráním, Kulička souhlasí.

Následující ráno pruský důstojník propustí dostavník. Cestující jsou šťastní, že mohou pokračovat v cestě, ale jejich chování k Kuličce se dramaticky změní. Zatímco předtím ji ignorovali, nyní se jí zcela vyhýbají a dávají jí najevo své opovržení. Sdílejí si jídlo a pití, ale Kulice nic nenabídnou, nechávají ji hladovou a žíznivou. Ignorují její přítomnost a mluví o ní, jako by tam nebyla.

Kulička je zdrcena jejich pokrytectvím a krutostí. Její oběť, kterou dříve oslavovali jako vlastenecký čin, je nyní důvodem k opovržení. Cestující, kteří ji dříve k činu nutili, ji nyní odsuzují a zavrhují. Mlčky snáší jejich opovržlivé pohledy a poslouchá jejich šepot. Cítí se zrazená a ponížená, osamocená uprostřed lidí, kterým pomohla. Její dřívější veselost a dobrosrdečnost jsou pryč, nahrazeny hořkostí a zklamáním.

Zvláště bolestné je pro ni chování Loiseauových, kteří se předtím tvářili jako liberální a tolerantní. Paní Loiseauová, která ji předtím prosila o oběť pro vlast, se nyní chová nejvíce odmítavě.

Cesta pokračuje v tiché, napjaté atmosféře. Kulička sedí sama a v tichosti pláče, zatímco ostatní pasažéři si užívají jídla a pití, které si s sebou přivezli. Ironií osudu je, že právě Kulička, kterou dříve odsuzovali pro její profesi, se ukázala být morálnější a silnější než oni. Její oběť zdůraznila jejich pokrytectví a malost. Zatímco se snažili zachránit sami sebe, Kulička obětovala svou čest pro společné dobro.

Závěr novely je hořký a kritický vůči pokrytectví a sobectví buržoazie. Maupassant ukazuje, jak rychle se mění lidské chování podle okolností a jak snadno se zapomíná na laskavost a obětavost. Kulička, původně vnímaná jako společensky nejnižší z cestujících, se stává symbolem lidské důstojnosti a obětí pokrytectví. Její osud vypovídá o krutosti a nespravedlnosti společnosti, která je schopna odsoudit a zavrhnout toho, kdo se pro ni obětoval. Kontrast mezi Kuliččiným utrpením a spokojeností ostatních pasažérů je silným mementem lidské slabosti a pokrytectví. Kulička zůstává sama se svou bolestí a zradou, zatímco ostatní si užívají svobodu, kterou jí vděčí. Její tichý pláč je obžalobou jejich lhostejnosti a krutosti.

Postavy v díle

Elisabeth Rousset (Kulička): Prostitutka s laskavým srdcem, odvážná, vlastenecká, štědrá, morálně silná, obětavá, stává se obětí pokrytectví a sobectví ostatních pasažérů. ⯀ Cornudet: Demokrat, republikán, bouřlivák, protinábožensky založený, zpívá Marsellézu, jediný, kdo se k Kuličce chová slušně. ⯀ Pan a paní Loiseau: Obchodníci s vínem, bohatí, hrabiví, zbabělí, oportunističtí, využívají Kuličky pro svůj prospěch. ⯀ Pan a paní Carré-Lamadon: Bohatý manufakturní továrník a jeho žena, snobští, pokrytečtí, morálně slabí, podléhají tlaku pruského důstojníka. ⯀ Hrabě a hraběnka de Bréville: Aristokratický pár, pyšní, arogantní, chladní, bezohlední, využívají Kuličku pro svůj prospěch. ⯀ Dvě jeptišky: Zbožné, bigotní, pokrytecké, odsuzují Kuličku, ale nakonec se s ní dělí o jídlo. ⯀ ⯀

Tento materiál nám zaslal(a) Vlasta a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže:

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Článek Kulička – Guy de Maupassant (obsah, postavy) se nejdříve objevil na 🎓 BezvaVejska.cz.