➥ Více informací

Děj knihy

Profesor Henry Higgins, fonetik posedlý čistotou a krásou jazyka, se vsadí se svým kolegou, plukovníkem Pickeringem, že dokáže z pouliční květinářky Elizy Doolittleové, mluvící silným cockneyovským dialektem, udělat dámu pouhou úpravou její výslovnosti a naučením ji společenských způsobů. Eliza, motivovaná vidinou lepší budoucnosti a práce v květinářství, souhlasí s Higginsovým experimentem a nastěhuje se k němu domů.

Higgins se s vervou vrhá do proměny Elizy. Podrobuje ji intenzivní fonetické lekci, nutí ji opakovat věty a hlásky, a neustále ji kritizuje za její hrubé chování a nedbalý vzhled. Eliza, zpočátku vzpurná a neochotná, se postupně pod Higginsovým vedením mění. Učí se správně vyslovovat, osvojuje si gramatická pravidla a její slovní zásoba se rozšiřuje. Současně se pod vlivem paní Pearceové, Higginsovy hospodyně, učí základním pravidlům hygieny a společenského chování.

Po měsících dřiny je Eliza připravena na první společenskou zkoušku – čajový dýchánek u Higginsovy matky. Ačkoliv zpočátku váhá a bojí se prozrazení svého původu, Eliza překvapí všechny přítomné svým kultivovaným vystupováním a bezchybnou výslovností. Mluví o počasí a o svém nemocném příbuzném s takovou elegancí a přirozeností, že si nikdo neuvědomí, že před několika měsíci prodávala květiny na ulici. Pouze jeden host, lingvista Nepommuck, má podezření, že Eliza je ve skutečnosti maďarská princezna.

Vrcholem Higginsova experimentu je ples na ambasádě. Eliza, oblečená v nádherných šatech, okouzlí všechny přítomné svou krásou a uhlazeností. Tančí s grácií a konverzuje s diplomatickou obratností, čímž zcela splní Higginsovu sázku. Higgins je triumfující, ale Eliza si začíná uvědomovat, že se stala pouze objektem jeho experimentu a že ji nevnímá jako lidskou bytost s vlastními city a touhami.

Po úspěchu na plese dochází mezi Elizou a Higginsem k ostré konfrontaci. Eliza je uražena Higginsovým lhostejným chováním a obviňuje ho z toho, že ji využil a že ji nezajímá její budoucnost. Higgins, zaskočený Elizinou reakcí, argumentuje, že se k ní choval vždy stejně, a nechápe, proč se najednou chová tak vzpurně. Eliza, zraněná a ponížená, opouští Higginsova dům a neví, kam se má vrtnout.

Eliza se nejprve uchýlí k Higginsově matce, která chápe její situaci a snaží se jí pomoci. Poté se Eliza setká s Freddym Eynsford-Hillem, mladíkem, který se do ní zamiloval na čajovém dýchánku. Freddy, okouzlený Elizinou krásou a inteligencí, jí nabízí manželství a slibuje jí lásku a ochranu. Eliza, ačkoliv k Freddymu necítí hlubokou lásku, zvažuje jeho nabídku jako možnou cestu k nezávislosti a úniku z Higginsova vlivu.

Higgins, mezitím, si uvědomuje, že mu Eliza chybí a že se na ní stal závislým. Navštíví ji v domě své matky a snaží se ji přesvědčit, aby se k němu vrátila. Higgins však stále nedokáže projevit své city a jedná s Elizou spíše jako s neposlušným dítětem než s rovnocennou partnerkou. Eliza si uvědomuje, že se nikdy nezmění a že s ním nemůže být šťastná.

Eliza nakonec odmítá Higginsovu nabídku a rozhoduje se pro nezávislou budoucnost. Zvažuje nabídku k sňatku od Freddyho, ale zároveň si uvědomuje, že se může postarat sama o sebe. Uvažuje o otevření vlastního květinářství nebo o vyučování fonetiky. Závěr hry nechává Elizinu budoucnost otevřenou, ale naznačuje, že se Eliza stala silnou a nezávislou ženou, která se nenechá ovládat muži. Přestože se zdá, že k Higginsovi cítí jistou náklonnost, odmítá se vrátit do podřízeného postavení.

Postavy v díle

Henry Higgins: Profesor fonetiky, arogantní, necitlivý, posedlý svou prací, vidí v Líze jen objekt svého experimentu, nemá pochopení pro city druhých. ⯀ Eliza Doolittle: Mladá květinářka z nižší společenské vrstvy, inteligentní, ambiciózní, touží po lepším životě, učí se od Higginse mluvit spisovnou angličtinou, postupně si uvědomuje svou hodnotu a emancipuje se. ⯀ Plukovník Pickering: Důstojný gentleman, laskavý, tolerantní, Higginsovi přítel, působí jako tlumič mezi ním a Elizou, má pochopení pro Eliziny city. ⯀ Alfred Doolittle: Elizin otec, popelář, má svérázný pohled na morálku a společenské konvence, pragmatický, vtipný. ⯀ Paní Eynsford-Hillová: Matka Freddyho, pochází z vyšší společenské vrstvy, poněkud snobská. ⯀ Freddy Eynsford-Hill: Zamilovaný do Elizy, poněkud naivní. ⯀ Paní Higgins: Higginsova matka, moudrá žena, chápající, vidí Higginsovy nedostatky a snaží se mu je ukázat. ⯀ Paní Pearceová: Higginsova hospodyně, starostlivá, praktická, chrání Elizu před Higginsovým necitlivým chováním.

Tento materiál nám zaslal(a) Bořivoj a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže:

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Článek Pygmalion – George Bernard Shaw (obsah, postavy) se nejdříve objevil na 🎓 BezvaVejska.cz.

➥ Více informací

Děj knihy

Svatá Jana začíná prologem, kde se různé historické postavy shromažďují v nebi, aby se ohlédly za Janiným osudem a probraly, zda si zaslouží svatořečení. Robert de Baudricourt, dauphinův pobočník, je skeptický k Janiným tvrzením o božském poslání a zdráhá se jí pomoci. Janě se však podaří ho přesvědčit svou upřímností a odhodláním a Baudricourt jí poskytne doprovod a zbroj, aby se mohla vydat k dauphinovi.

Cesta k dauphinovi je plná překážek a nebezpečí. Jana se však nevzdává a s neochvějnou vírou a odhodláním pokračuje ve svém poslání. Po příjezdu k dauphinovi, který se skrývá v Chinonu, Jana prokáže svou božskou inspiraci tím, že ho rozpozná mezi dvořany, přestože je oblečen jako obyčejný šlechtic. Dauphin je zpočátku nedůvěřivý, ale nakonec se nechá Janou přesvědčit a svěří jí velení nad armádou.

S Janou v čele francouzská armáda dosahuje řady vítězství. Obléhá Orléans, klíčové město ovládané Angličany, a podaří se jí ho osvobodit. Toto vítězství povzbudí francouzské vojsko a demoralizuje Angličany. Jana pokračuje ve svém tažení a osvobozuje další města, čímž připravuje cestu k dauphinově korunovaci v Remeši.

Korunovace dauphina Karla VII. na francouzského krále je pro Janu vrcholným okamžikem. Splnila své poslání a Francie má opět svého krále. Po korunovaci se však Jana ocitá v nelehké situaci. Král a jeho rádci se jí snaží zbavit vlivu a omezit její moc. Jana touží pokračovat v boji proti Angličanům, ale král se obává dalších konfliktů a raději volí diplomatické řešení.

Jana se cítí zrazena a opuštěna. Její bojovný duch a nekompromisní postoj ji staví do opozice vůči dvoru. Při obléhání Compiègne je zajata Burgunďany, spojenci Angličanů.

Po zajetí je Jana vydána Angličanům, kteří ji obviní z kacířství a čarodějnictví. Následuje církevní soud, ve kterém Jana čelí lstivým otázkám a manipulacím. Její víra a přesvědčení jsou zkoušeny a ona je pod tlakem nucena podepsat dokument, ve kterém se zříká svých tvrzení o božském poslání.

Podpisem dokumentu se Jana vyhne upálení, ale je odsouzena k doživotnímu vězení. Ve vězení si však uvědomuje, že zradila sebe sama a své přesvědčení. Odvolá své přiznání a je odsouzena k smrti upálením na hranici v Rouenu.

Jana umírá jako mučednice. Její poprava vyvolá vlnu odporu a pobouření. O dvacet pět let později je rehabilitována a prohlášena za nevinnou. Nakonec je svatořečena a stává se symbolem francouzského patriotismu a odvahy.

Epilog hry se vrací k nebeskému shromáždění, kde se postavy zamýšlejí nad Janiným osudem. I přes utrpení a nespravedlnost, které Jana prožila, její odvaha a víra inspirovaly generace a staly se světlem naděje. Jana si nakonec zvolila smrt, aby zůstala věrná sama sobě a svému poslání. Její příběh se tak stává mementem síly lidského ducha a neochvějné víry.

Postavy v díle

Jana z Arku: Mladá, zbožná a charismatická venkovská dívka s neochvějnou vírou v Boha a Francii. Je přesvědčená o svém poslání osvobodit Francii od Angličanů a dosadit na trůn dauphina Karla. Její prostá moudrost, odvaha a odhodlání inspirují ostatní, ale zároveň vzbuzují nedůvěru a strach u mocných. Její vize a hlasy svatých jsou vnímány jako boží vnuknutí i jako rouhání a kacířství. ⯀ Dauphin Karel (později Karel VII.): Nejistý, nerozhodný a melancholický následník trůnu. Pochybuje o sobě i o Janině poslání, ale nakonec se nechá přesvědčit její silou a nadšením. Je ovlivňován dvorskou intrikou a politickou realitou. ⯀ Robert de Baudricourt: Drsný a pragmatický voják, zpočátku skeptický k Janině, ale postupně ohromen její neochvějnou vírou a odhodláním. Nakonec se stane jejím zastáncem a pomůže jí dostat se k dauphinovi. ⯀ Warwick: Anglický vojevůdce, představitel anglických zájmů ve Francii. Cynický a pragmatický politik, vidí v Janě hrozbu pro anglickou nadvládu. Je přesvědčen o nutnosti Janina odsouzení a popravy. ⯀ Cauchon: Francouzský biskup loajální Angličanům. Inteligentní a sofistikovaný teolog, který vede Janin proces. Navenek se prezentuje jako spravedlivý soudce, ale ve skutečnosti je nástrojem anglické politiky. Snaží se Janu zlomit a donutit ji k odvolání. ⯀ Dunois (Bastard Orleánský): Francouzský vojevůdce, statečný a oddaný Janě. Obdivuje její odvahu a víru. Je jedním z mála, kteří ji bezvýhradně podporují. ⯀ Inkvizitor: Fanatický a nemilosrdný představitel církevního soudu. Vidí v Janě kacířku a hrozbu pro církev. Jeho cílem je Janino odsouzení. ⯀

Tento materiál nám zaslal(a) Miroslav a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže:

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Článek Svatá Jana – George Bernard Shaw (obsah, postavy) se nejdříve objevil na 🎓 BezvaVejska.cz.