Proč se měsíce jmenují tak, jak se jmenují?

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se vzalo pojmenování pro české názvy měsíců?

 

Historie názvů měsíců

Zajímavým úkazem je, že veškeré názvy měsíců mají minimálně jeden původ názvu buďto v přírodních jevech, nebo se odvýjí od zemědělských prací. Z tohoto důvodu se domníváme, že právě tyto vysvětlení pro názvy měsíců jsou ta správná. Většina slov vás jistě svým původem nepřekvapí, ale určitě se mezi nimi nachází i ty, ve kterých se jejich historie hledá o něco hůře.

 

ZIMA – Název ročního období vychází z totožného slova pro označení mrazu.

Prosinec – Poslední měsíc v roce má několik vysvětlení pro vznik svého názvu. Nejvíce se vyskytujícím je původ ze slovesa posinoti = problesknout, prosvítat – bavíme se o slunci, které v tomto období velmi často probleskuje mezi mraky, možná je i spojitost ze zimním slunovratem. Hojně se do souvislosti dává také s prosem, protože dříve se v té době jedla hodně prosná kaše (dnes v podobném množství konzumuje brambory). V poslední řadě se také slovo prosinec spojuje s prosením kvůli vánočnímu koledování, nebo s prasaty, protože v tomto období bývá hodně zabijaček.

Leden – Takovéto slova máme rádi, kde je jasný původ, v tomto případě ze slova led.

Únor – Zde je význam trochu skrytější, ale i přesto se dá vytušit, že slovo únor je od slova nořit, a to konkrétně v tomto ročním období se noří ledy do vody, protože tají.

 

JARO Slovo vzniklo překladem ze středohornoněmeckého slova Jahr (dříve jar).

Březen – Slovo březen má dvojí výklad co se původu týká. První se kloní ke slovu bříza, v březnu břízy raší a rozvíjejí své lupínky. Druhý pak ke slovu březí, ve smyslu březí dobytek.

Duben – I duben máme rádi, protože pochází ze slova Dub, který v tomto měsíci začíná řašit.

Květen – Květen je také velmi intuitivní, tento pojem však zavedl až Jungman, který ho přeložil z francouzštiny. Dříve se nazýval máj.

 

LÉTO – Původ slova není zcela jasný, ale přikládá se k latinskému slovu laetus, jehož překlad je veselý/šťastný, což všichni v létě jsou.

Červen – S červnem je to celkem zajímavé, zde máme původ slova hned trojí. Ten první a nejspíše nejpodobnější je z červenání plodů (červen, protože ovoce teprve červená). Dále se také můžeme setkat s původem od slova červ, který se v tomto období hojně vyskytuje v ovoci. V poslední řadě bývá tento měsíc spojován také se slovem červec, což je hmyz, který se v tomto měsíci začíná objevovat a dříve se využíval na barvivo.

Červenec –  Původ slova červenec je podobný jako u červnu. Také zde převažuje spojitost s  červenání plodů, odlišnost názvu se spojuje s tím, že ovoce už jsou červené, proto červenec. Dává se do spojitosti také s červcem, viz popisek u června.

Srpen – Měsíc srpen má dva doložené původy slova. Tím prvním je srp, protože je toto období žní a jedná se o tzv. “srpný měsíc”. Existuje i teorie, že název pochází z litevského slovesa sirpsti, v překladu zrát.

 

PODZIM – Název vznikl složením slov pod+zima = období před zimou.

Září – Mnoho z nás se jistě domnívá, že název pochází ze slova záře, protože je září označováno jako Babí léto a slunce ještě hezky svítí. Opak je však pravdou, kořen a původ slova pochází ze slova říje. Slovo vzniklo ze spojení “za říje” – v tomto období začíná být zvěř v říji, někteří jeleni zařijí – tzv. zařvou, což znamená dřívější říje jelenů.

Říjen – Jak název napovídá, říjen je měsíc, kdy mají zvířata říje.

Listopad – I listopad máme rádi, protože odvození jeho názvu vůbec není těžké. To, že padá listí si asi všimne každý.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *