Postavení veřejného sektoru v NH (VŠ)

Téma: Postavení veřejného sektoru v NH

Předmět: Ekonomie

Zaslal(a): R690

  

NH – součástí společnosti jako systému. pro společnost má rozhodující význam. uspokojuje její materiální potřeby. vytváří podmínky pro uspokojování jejích nemateriálních potřeb. Tvořen soustavou prvků a vztahů vzájemně.

 

Veřejný sektor – část NH, financován z veřejných rozpočtů (zdrojem přerozdělovací procesy). Pro veřejný sektor je důležitá zejména oblast nemateriálních služeb – veřejná správa, armáda, policie, justice, školství, kultura, tělesná kultura, zdravotnictví, sociální služby, věda a výzkum, tvorba a distribuce informací, doprava, spoje.

  • zodpovídá – za vytváření legislativního rámce, za bezpečnost
  • zabezpečuje statky a služby

 

Znaky veřejného sektoru

  • řízen a spravován veřejnou správou – výkon státní správy a samosprávy
  • rozhoduje se veřejnou volbou – kolektivní rozhodování  (všichni ne o volení zástupci
  • podléhá veřejné kontrole – právo a povinnosti veřejnosti kontrolovat veřejnou volbu a důsledky

 

Veřejný sektor řeší:

  • Co se má vyrábět?
  • Jak?
  • Pro koho?
  • Jak se bude o „výrobě“ či „přidělování“ statků rozhodovat?
  • Jak zabezpečit příjmy?
  • Jak řídit výdaje VS?
  • Jak má být spravedlivý?

 

STRUKTURA A ROZSAH VEŘEJNÉHO SEKTORU

Je přestavován státem – institucemi státní správy, samosprávy a aktivitami oblastí života

  • instituce státní správy
    • kancelář prezidenta ČR
    • parlament (sněmovna, senát) – zákonodárná moc
    • vláda (ministerstva, úřady, rady, komise) – výkonná moc
    • justice (oblast spravedlnosti)
    • armáda (obrana)
    • policie (ochrana)
  • instituce samosprávy
    • krajské, městské, obecní úřady a obce s přeneseno působností

 

  • sektor společenských potřeb
  • sektor rozvoje lidského faktoru
  • sektor poznání a informací
  • sektor technické infrastruktury
  • sektor soukromých statků
  • sektor existenčních jistot

 

ROZSAH

  • závisí na politickém zřízení, resp. na důrazu, kladeném na ziskový nebo neziskový sektor NH
  • posuzuje se pomocí ukazatelů, které umožňují určitou srovnatelnost, a to jak v čase, tak v prostoru.
  • podíl veřejných výdajů na HDP v % Þ kolik % HDP je odvedeno v daních a je určeno k přerozdělování
  • pružnost veřejných výdajů – o kolik % se změní veřejné výdaje, změní-li se HDP o 1%
  • struktura veřejných výdajů
  • podíl počtu PS ve veřejném sektoru na celkovém počtu pracovníků v NH
  • podíl počtu pracovníků ve veřejném sektoru na počtu obyvatel
  • podíl příjmů pracovníků ve veřejném sektoru na celkových příjmech ze závislé        činnosti pracovníků činných v NH
  • podíl základních fondů ve veřejném sektoru na celkových základních fondech v NH

 

 

ZDŮVODNĚNÍ EXISTENCE VEŘEJNÉHO SEKTORU V TRŽNÍ EKONOMICE Z HLEDISKA EKONOMICKÉHO USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB

Sektor soukromý a veřejný – doplňují a podporují se a vzájemně se potřebují ve všech tržních ekonomikách. Veřejný nemůže realizovat vše. A soukromý na všem nevydělá.

 

Podstata tržní ekonomiky

  • největší část v soukromém sektoru
  • Soukromý sektor fungující na bázi soukromého podnikání má své přednosti:
  • Samoregulace, neviditelná ruka trhu
  • statek se vyrábí, pokud splňuje požadavky trhu (zaplatit více než jsou náklady) – existuje poptávka , trh zabezpečuje uspokojování potřeb
  • efektivnost výroby je zajištěna konkurencí – pokud je firma neefektivní, konec firmy a výrobní faktory se přelévají jinam, trh zabezpečuje optimální alokaci a využití zdrojů

 

Existence veřejného sektoru z hlediska uspokojování potřeb

Potřeba

  • z ekonomického hlediska je definována jako pociťovaný nedostatek
  • je uspokojována spotřebou statků

 

Výrobní – výrobní potřeby pociťuje člověk jako výrobce statků.

 

Finální (konečné, spotřební)

  • finální nevýrobní potřeby pociťuje člověk jako spotřebitel statků, nutných k zachování svého života, resp. života rodiny
  • Množství a kvalita těchto statků je základem životní úrovně a životního stylu.

společenské – jsou důsledkem života ve společnosti ostatních (život ve společnosti je příčinou)

  • potřeba organizovaného uspořádání společnosti
  • potřeba ochrany osoby a majetku
  • potřeba zajištění spravedlnosti
  • potřeba ochrany území, na kterém žije

individuální

  • jsou dány existencí člověka,
  • jsou předpokladem jeho života (příčinou je úsilí o zachování a zkvalitňování života jedince)
  • potřeba výživy, bydlení, odívání, ochrany zdraví, vzdělání, dopravy, poznání, informací, spojů, estetických zážitků.

 

Spotřeba statků

  • je jednou z fází reprodukčního cyklu (výroba, rozdělování, spotřeba)
  • je podmínkou reprodukce
  • je smyslem a předpokladem fungování NH, resp. společnosti jako celku.
  • Přitom fungování NH vytváří předpoklady pro uspokojování potřeb co do kvantity i kvality a tím má nezastupitelný význam pro život lidí jako jednotlivců i celé společnosti.

 

Je-li člověk základem existence společnosti, pak prioritním úkolem společnosti, resp. HN, je uspokojování finálních potřeb. Předpokladem uspokojování fin. potřeb je však uspokojení výr. potřeb Þ fin. ze spotřeby spolu souvisejí, vzájemně se ovlivňují – není-li fin. potřeby, nenastane výrobní potřeba a naopak. Potřeby výrobního sektoru by v zásadě měl uspokojovat souhrnný sektor (až na výjimky – některé statky slouží k uspokojení potřeb výrobních i finálních). Účast veřejného a soukromého sektoru na uspokojování finančních potřeb závisí na jejich charakteru, resp. na příčině, která vyvolává pocit nedostatku., tj. pocit potřeby.

 

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ STRUKTURU A ROZSAH VEŘEJNÉHO SEKTORU

 

Ekonomické                                                                           

  • stupeň ekonomického rozvoje
  • bariéry ekonomického rozvoje
  • bariéra spotřeby kulturně náboženské
  • bariéra výkonnosti politické

 

Mimoekonomické

  • faktory geopolitické
  • historické

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.