Náhlé mozkové příhody (mozkové krvácení, ischemie)(VŠ)

Téma: Infekce plodu a novorozence

Předmět: Obecná patologie/Lékařství

Zaslal(a): JaničkaSestřička

 

Náhlé mozkové příhody – má dvě příčiny:

  • Krvácení do mozku
  • Ischemii

 

Krvácení do mozku

Rozdělení

  • extrakraniální   
  • intrakraniální = extracerebrální + intracerebrální

Krvácení do měkkých pokrývek lebních (extrakraniální) zpravidla není život ohrožující. Upozorní však na možnost, že trauma způsobilo i krvácení nitrolební.
Uvnitř dutiny lební se může jednat o krvácení do mozkových obalů – extracerebrální  a do mozku samého – intracerebrální.

 

  • Náhlý začátek, prudší vývoj než ischemie
  • Často vzniká z hemorhagické arterie = a. lenticulostriata
  • Vzniká také souvislosti s hypertenzí
  • Stěny cév jsou postiženy aterosklerozou, která oslabuje jejich pevnost. U chronických hypertoniků bývají malá aneuryzmata (mikro aneurismata pod 1mm): Charcotova-Bouchardova, ty se považují za zdroj krvácení.
  • Drobná tečkovitá krvácení se označují jako purpura cerebri. Jsou vyvolána postižením kapilár.

 

SUBARACHNOIDEÁLNÍ KRVÁCENÍ:

  • Subarachnoideální krvácení je arteriální, zdrojem je zpravidla ruptura výdutě tepny v oblasti Willisova okruhu na spodině mozku.
  • Objevují se bolesti hlavy, zvracení, nastává postupná ztráta vědomí.

 

SUBDURÁLNÍ KRVÁCENÍ:

  • je žilního původu – nejčastěji z přemosťujících žil mezi měkkými plenami mozku a horním šípovým splavem.
  • Projevuje se nahromaděním krve v prostoru mezi tvrdou stěnu mozkovou a arachnoideou.
  • K prasknutí může dojít k při prudkém pohybu hlavy, traumatech, nárazech. Častěji k tomu dochází u straších lidí s atrofií mozku, který se může volněji pohybovat. Většinou se krvácení nachází na konvexitě mozku. Protože jde o venozní krvácení, příznaky se objevují postupně.

 

EPIDURÁLNÍ KRVÁCENÍ:

  • Objevuje se mezi kalvou a tvrdou plenou. Vzniká prasknutím a. meningica media po traumatech. Hematomem je utlačena okolní tkáň mozku. Vzhledem k tomu, že jde o arterii hematom, se rychle rozšiřuje. Tlakem na mozek způsobí herniaci mozečkových tonsil a kompresi mozkového kmene, a to je příčinou smrtí pacienta.

 

Ischemická choroba mozku

  • Ischemické změny se mohou vyvíjet pozvolna nebo náhle
  • Dojde k nim buď při snížení přívodu arteriální krve nebo při zhoršení saturace krve kyslíkem či při zhoršení odtoku venózní krve
  • Nejcitlivější na nedostatek kyslíku je mozková šeď a bazální ganglia
  • U dokonaných příhod Vzniká INFARKT – ložisko se jeví jako rozměklé, kašovité, kolíkované (bíle) – nejčastější příčinou je embolie (- zdroj: selhávající levé srdce¨) – ložisko se po několika týdnech ohraničí a vznikne dutina – vyplněna serózní tekutinou -> postecefalomalatická pseudocysta

 

Může k ní dojít při šokových stavech, zástavě cirkulace krve, u srdečních arytmií.

 

Stupeň poškození mozku závisí na:

  • Délce trvání ischemie
  • Stavu cévního řečiště
  • Věk
  • Okolní teplota

 

Nejtěžším následkem ischemie je mozková smrt.

Mozkový infarkt: příčinou bývají aterosklerotické změny mozkových arterií, často spojené se vznikem trombózy. Výsledná velikost ischemické léze závisí na rychlosti vzniku cévních uzávěrů. Pokud pacient přežije, objevuje se reparační fáze, následkem jsou postmalatické pseudocysty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *