Mezinárodní vztahy – Společenské vědy (VŠ)

Téma: Mezinárodní vztahy

Předmět: Společenské vědy

Zaslal(a): Klara

 

Definice základních pojmů

„Mezinárodní vztahy“ jako vědní obor se začal formovat teprve na přelomu 19. a 20. století. Předmětem jeho studia se staly politické vztahy mezi státy neboli studium kontaktů, konfliktů a vazeb mezi nimi. V průběhu 20. století však docházelo k postupnému posunu v chápání mezinárodních vztahů jako čistě vztahů mezi státy, neboť stále větší roli v nich začaly hrát mezinárodní organizace a nadnárodní nevládní organizace. V současnosti se téměř 80 % mezinárodní agendy řeší na půdě mezinárodních organizací.

 

  • stát = politická jednotka určená územím, obyvatelstvem a autonomní vládou, vládou, která je schopna vykonávat kontrolu nad tímto územím a obyvatelstvem

 

  • mezinárodní organizace = sdružení států, která na základě právního aktu, jímž byla zřízena (mezinárodní smlouva), trvale vykonávají určité úkoly pro členské státy, a to vlastním jménem a vlastními orgány

 

  • nevládní organizace = jedná se o organizace existující bez účasti jakékoli vlády. Obecně se pro ně používá anglická zkratka NGO (Non-governmental Organizations). V mezinárodních vztazích hrají jistou roli hlavně nadnárodní nevládní organizace jako je např. Greenpeace, Amnesty International,Human Rights Watch, Lékaři bez hranic, atd.

 

  • národní zájem = vymezení vztahu státu vůči okolnímu prostředí. Neměnnou součástí národních zájmů všech států je snaha o zachování územní a politické integrity státu. Těchto cílů však lze dosáhnout mnoha způsoby. Národní zájem proto není neměnnou veličinou, nýbrž je výsledkem politického procesu, v němž postupně převládají jednotlivé politické názory, ideologické orientace apod. Výsledkem procesu definování národního zájmu je v současnosti často deklarace zahraničně-politické doktríny státu

 

  • moc státu:
    • obyvatelstvo
    • území
    • průmyslové zdroje
    • ekonomická výkonnost
    • zemědělská soběstačnost
    • vojenská síla

 

  • bezpečnost:
    • kolektivní bezpečnost– znamená, že členové určité skupiny se zaváží nepoužívat sílu mezi sebou navzájem, ale jen na obranu kteréhokoli člena skupiny před vnějším nebezpečím. V tomto případě je stále kladen důraz na vojenskou obranu. Příkladem je Severoatlantická aliance (NATO)
    • všeobecná bezpečnost– zde se již nejedná pouze o vojenskou bezpečnost byť kolektivní, ale je kladen důraz i na hospodářskou a kulturní spolupráci, odzbrojení a demobilizaci, bez nichž není všeobecná bezpečnost možná
    • bezpečnost lidí– je asi nejširším pojmem z výše uvedených, neboť je v ní kromě vojenské obrany, rozvoje spolupráce a odzbrojení zahrnuta i ochrana lidí před hladem, nemocemi, represemi, ale i terorismem. Takovéto pojetí bezpečnosti se stává stále aktuálnějším s postupným šířením globalizačních procesů.

 

  • válka = organizované násilí vedené politickým celkem proti jinému politickému celku(státu nebo alianci států)
  • národ = přiměřeně velkou skupinu lidí, která sdílí alespoň některé z těchto kulturních rysů, tj. náboženství, jazyk, politické instituce, hodnoty nebo historii. Příslušníci jednoho národa se identifikují jeden s druhým, věří, že patří k sobě.
  • národní stát = ideál, ke kterému směřuje většina současných států. Jednoduše řečeno se jedná o stát, ve kterém žije jediný národ (že žádná z minorit se nesnaží vytvořit samostatný stát, připojit se k jinému státu nebo alespoň získat rozsáhlou autonomii)
  • suverenita =  schopnost státu a jeho vlády kontrolovat vnitřní záležitosti státu (tj. vydávat a vymáhat zákony) a v zahraničních vztazích mít možnost vstupovat a vystupovat z aliancí, vstupovat do války, zvolit si neutralitu apod.

 

Války, zbrojení, odzbrojení

Jaderné mocnosti (signatáři Dohody o nešíření jaderných zbraní): USA, Rusko, Francie, Velká Británie, Čína.

Jaderné mocnosti (nejsou signatáři Dohody o nešíření jaderných zbraní) Patří sem hlavně Indie a Pákistán, ale i Izrael a Severní Korea, které však veřejně nepřiznávají vlastnictví jaderných zbraní.

Rizikové státy Irán, Sýrie a Brazílie podnikly v posledních letech kroky směřující k získání jaderných zbraní.

Zdrženlivé státy Jedná se o vyspělé země s dostatečnou technologií pro výrobu jaderných zbraní, které je však netouží vyrábět.

Státy, které se zřekly jaderného výzkumu.

O těchto státech (Lybie, Irák, JAR) se ví nebo předpokládá, že v 80. letech vyvíjely jaderné zbraně, ale v současnosti již v tomto vývoji nepokračují. Patří sem i Bělorusko, Ukrajina a Kazachstán, z jejichž území byly staženy jaderné zbraně bývalého Sovětského Svazu.

 

  • zbraně hromadného ničení = označení zbraní s vysokou ničivou silou, užívané od 2. světové války pro zbraně jaderné, zbraně chemické a zbraně biologické. Proti jejich užití bylo podepsáno mnoho smluv, např. v roce 1925 ženevský protokol, 1968 dohoda o nešíření jaderných zbraní, v roce 1972 londýnská konvence o zákazu biologických zbraní, smlouvy SALT a START
    • antrax = bakteriologická zbraň, která může být zneužita při teroristických útocích. Jedná se o sněť slezinou.
  • v poslední době je vyvíjen velký tlak na Irán, aby se zbavil svého jaderného programu

 

Česká republika a svět

Organizaci spojených národů (anglicky United Nations) založilo v roce 1945 jedenapadesát států, dnes má OSN již cca 185 členů. Mezi nejvýznamnější nečleny patří právě Taiwan (Čínská republika). Švýcarsko se připojilo v roce 2002.

Rada bezpečnosti má za úkol zajišťovat mír a bezpečnost. Má pět stálých členů – USA, Rusko, Francii, Velkou Británii a Čínu – a 10 dalších členů, kteří se střídají. Pro schválení návrhu musí být 9 členů z 15, každý stálý člen má právo veta.

Náplň a kompetenci Mezinárodního soudního dvoru (sídlí v Haagu) stanoví statut, který vychází z Charty OSN. Skládá se z 15 soudců, jež volí Rada bezpečnosti OSN a Valné shromáždění OSN na 9 let. Zabývá se hlavně řešením sporů mezi státy

  • valné shromáždění OSN přijalo v roce 1966 dvě mezinárodní smlouvy k zajištění lidských práv
    • Mezinárodní pakt o občanských a lidských právech
    • Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
  • posláním Severoatlantické aliance při jejím založení bylo: “Udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo Evropu a Německo při zemi“
  • stěžejním úkolem NATO je

Severoatlantická aliance je obranná aliance, která vznikla v dubnu 1949 ve Washingtonu. Pro Českou republiku znamená vstup do NATO (North Atlantic Treaty Organization) příspěvek cca 600 milionů korun ročně do společného rozpočtu organizace, vysoké nepřímé náklady (na modernizaci armády), na druhé straně záruku proti vnějším hrozbám, neboť jejími spojenci se stávají velké demokracie Evropy a zámoří. Členství v NATO by se mělo stát v dlouhodobé perspektivě zárukou ochrany suverenity státu v politicky nestabilní střední Evropě.

 

Evropská unie

  • v současné době má EU 27 členů
  • EU vznikla na podkladě několika původních evropských organizací (EHS – Evropské hospodářské společenství, EURATOM, Evropské společenství uhlí a oceli)
  • Amsterodamská smlouva – v roce 1992 se Evropské hospodářské společenství přetvořilo na Evropskou unii se snahou o těsnější integraci na základě této smlouvy; dále rozšířila pravomoc Evropského unie na úkor svrchovanosti členských států hlavně v oblasti justice a vnitřní bezpečnosti
  • Maastrichtská smlouva –  ustanovila širší působnost Evropské unie, než jakou měly původní organizace. Zavázala své signatáře k provádění společné zahraniční a měnové politiky, posílila pravomoc Evropského parlamentu, její jádro však tvoří především dohoda o měnové unii
  • Schengenská dohoda –  upravuje otázku fyzického uvolnění pohybu zboží, služeb a osob. Na jejím základě byly zrušeny vnitřní hranice mezi signatáři
  • v čele jednotného měnového systému stojí Evropská centrální banka. Podmínkou členství v měnové unii bylo stanoveno max. 1,5% roční inflace a max. 3% HDP roční schodek státního rozpočtu
  • orgány EU:
    • Rada ministrů; Evropská komise; Evropský parlament; Evropský soudní dvůr
  • kandidátské země EU:
    • Chorvatsko, Turecko, Makedonie
  • potencionální kandidátské země:
    • Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *