Materialismus, idealismus, iracionalismus (VŠ)

Téma: Materialismus, idealismus, iracionalismus

Předmět: Filosofie

Zaslal(a): Bc. Sandra Svobodová

 

 

Odlišné interpretace Kantova dědictví jako základ filosofie 19. století

  • „Dějiny filosofie v 19. století jsou z velké části dějinami recepce, šíření, potírání, přetváření a znovupřijetí Kantových idejí.“
    • každý filosof 19. století se musí vypořádat s Kantem
  • veškeré filosofické směry po Kantovi jsou nuceny na Kanta reagovat:
    • idealismus = důraz na Kantovo utváření přírody skrze poznání
      • aktivní vědomí
      • člověk je schopen svým vědomím utvářet realitu
      • kladou důraz na poznání skrze přírodu
      • ideje, myšlení, lidské vědomí utváří realitu
    • materialismus a pozitivismus
      • = důraz na Kantův svět uspořadatelných jevů
      • třídění vědění
      • zaměření na rozvažování
    • materialismus – je tu realita, která působí na člověka a ovlivňuje ho
    • pozitivismus = směr, který říká, že úkolem věd je třídit jevy a klasifikovat je teď, jen to, co na nás TEĎ působí
  • př.: historie je o tom, co se stalo, tak to se stalo a jedeme dál
    • postpozitivismus – snaží se vyzkoumat, co bylo s tou historií ještě společné, rozvíjí detaily a spekuluje, zda to tak opravdu bylo
  • iracionalismus = odmítnutí Kantova racionalismu a celého osvícenství, individualismus vášní
  • novokantonství = přijetí Kanta jako celku

 

Spor subjektivního a objektivního idealismu (Fichte, Schelling, Hegel)

Fichte: Svět jako vědomí

  • kritika dosavadní statické filosofie -> inspirace Hérakleitem:„svět není hotov, ale utváří se činem“
  • odmítání Kantova člověka dvou světů:
  • plná svoboda člověka a jeho vědomí, nebo zkušenost z jevů?
  • svět je neustále v pohybu a postava se neustále vyvíjí
  • základem všeho je vědomí = já, které se vymezuje
  • Já X NeJá = Sebevědoucí Já
  • je zde nějaký myslící subjekt: vědomí = já
  • každé JÁ se vymezuje, poznává sebe samo právě tím, že se vymezuje vůči NEJÁ -> tím, že se vymezuje proti NEJÁ se stává skutečným -> sebevědoucí JÁ
  • NEJÁ = vše, co vědomí vnímá jako cizí
  • základ dialektiky: moje vědomí jako tvůrce vší přírody

 

Schelling: Duch a Příroda

  • myšlení každého vědomí je kolektivním vědomím
  • realita = hmotný reálný svět
  • návaznost na Fichteho -> paralelní vývoj dvou principů:
    • objektivizace JÁ = Ducha
      • Duch = kolektivní myslící vědomí
      • filosofie
    • objektivizace Přírody
      • přírodní věda
    • SHODA Přírody a Ducha à konec dějin, kdy hmotný s ideální svět (vědomí) se sloučí
  • tak jako se Duch vymezuje vůči Přírodě, vymezuje se Příroda vůči Duchovi

 

Hegel

  • jeden z nejtěžších filosofů všech dob:
  • „Teprve s Hegelem přišla na svět největší drzost servírující holé nesmysly, slepující smysluprázdné, zběsilé slovní drúzy, jaké bylo, až dosud lze slýchat jen v blázinci.“
  • Schopenhauerova kritika Hegela
  • pro Poppera nejhorší slovní čaroděj a šarlatán:
    • Jak lze vyjádřit, že zahřívání rozezvučených těles je teplo a zvuk?
      • takhle se to podle Poppera dá říct jednoduše, shrnout do jedné věty, kdežto Hegel to musí rozvést slovní dokonalostí a tím uchvátit čtenáře  -> „Zvuk je změna specifického rozložení materiálních částí a negace těchto podmínek, čistě abstraktní nebo ideální ideálno této specifičnosti. Tato změna je však sama bezprostředně negací materiální specifické existence, což je tudíž reálné ideálno specifické tíhy a koheze, teplo. Zahřívání rozezvučených těles stejně jako těles udeřených je projevem tepla, vznikajícího dle pojmu se zvukem.“
  • ti, co na něho navazovali, tak jeho myšlenky rozvinuli
  • dialektika
    • = základ moderní dialektiky
    • dialektický pohyb je základem veškeré reality a je složen ze 3 částí: teze, antiteze, synteze
      • představa neustálého střetávání protikladů -> střetávají se do té doby, než dojde k syntezi -> vytvoří něco nového, něco na vyšší úrovni -> ze synteze se pak zas stane tezí -> „jakoby nekonečné“
      • = základním principem všeho jsou protiklady
      • ke každému jsoucnu musí existovat protiklad, a díky tomu má smyl
      • bytí vs. nebytí = dění
TEZE světlo horko volný trh
ANTITEZE temnota chlad řízený trh
SYNTEZE den teplota ekonomika

 

  • veškeré dějiny světa jsou pohybem vědomí = Ducha
    • = veškeré teze, antiteze, synteze
    • od počátku do konce dějin se táhne jakoby červená nit -> snaha vystopovat pohyb lidských dějin -> až to pochopím, tak pochopím ten princip (smysl) světa
    • na tezi, antitezi a syntezi je vystavěn pak veškerý světový vývoj

 

Hegelova cesta Ducha

  • tři vývojové stupně Ducha = pohyb světového Ducha:
  • T: Bytí o sobě -> čistá idea mimo čas a prostor
    • – logika
  • A: Jinobytí -> zvnějšnění v přírodě (do hmotného světa)
    • – filosofie přírody
  • S: Návrat k sobě = fáze návratu
    • – filosofie ducha = „nejvyšší věda“
    • – zkoumá, jakým způsobem se vědomí může rozvíjet dál -> jedině dialektickým způsobem

Tři vývojové stupně filosofie ducha

  • návrat vědomí může probíhat na vývojových stupních:
    • T: Subjektivní duch (Fichte) -> život člověka
    • A: Objektivní duch (Schelling) -> kolektivní život (stát)
      • Ficheho život člověka nestačí -> Schelling ho obohatil
    • S: Absolutní duch (Hegel)
      • tím je to završeno
    • napětí mezi individuálním a nadindividuálním vědomím = hnací síla dějin
      • dialektika pána a raba (= otrok)
        • každé individuální vědomí se musí vymezovat, aby se utvrdilo
        • jedno vědomí požaduje od druhých vědomí uznání -> do teď to bylo tak, že si to uznání lidé snažili vynutit (zotročení) -> to je špatné -> při donucení si musím člověka (otroka) pořád nějak zajišťovat -> v tu chvíli je otrok blíž k potvrzení subjektivního Ducha nežli já -> je potřeba nastolit tu společnost (moderní liberální společnost), kde se to nebude muset vynucovat, ale bude to dobrovolné -> budeme se navzájem respektovat
        • konec dějin nastane tehdy, když tohle bude vyloučeno

 

Filosofie dějin

  • tři stupně absolutního ducha = smíření individua a kolektivu:
    • T: umění – vnější smíření
      • umění je pro Hegela nástroj, jakým subjektivní Duch vytvoří dílo a tím se zvnějšní, ale umělecké dílo je zároveň výtvorem i objektivního Ducha (promítání Ducha kolektivu)
    • A: náboženství – vnitřní smíření
    • S: filosofie – čisté smíření s duchem
      • = fáze, kdy lidstvo pochopí, že jde o střetávání s Duchem, pochopíme princip dialektiky, pochopíme princip absolutního Ducha -> pak je absolutní Duch rozrušen -> tím pádem nastane i konec dějin
    • světové dějiny neutváří jednotlivci, ale světový duch
    • jedinec i kolektiv jsou vždy nástrojem ducha, jejich role končí, jakmile naplní dějinnou úlohu
      • dějiny jsou neseny vývojem světového Ducha
      • lidstvo je projevem světového Ducha -> žádný člověk (jeho vědomí) není pánem sebe sama
    • člověk tvoří dějiny tehdy, když si ho světový Duch vybral
    • Hegel přesvědčen, že konec dějin (završení světového ducha) je blízko = úkol pruského státu
      • ten národ, který je světovým Duchem vyvolen, je Prusko

 

Filosofie jako zkoumání daných jevů: Comtův pozitivismus

Pozitivismus

  • = věda založená čistě na prokazatelných faktech
  • odmítnutí filosofie jako celku
  • základem je odmítnutí metafyziky -> striktní interpretace Kantovy „věci o sobě“
  • pozitivní = to, co je objektivně dané, to co můžeme dokázat
    • = reálné, skutečné, prokazatelně dané
    • věda se musí soustředit pouze na svět jevů
    • Comte: „Základem vědy je vědět, abychom mohli předvídat.“
  • úkolem vědy je konstatovat fakta, hledat mezi nimi zákonitosti a dle nich předvídat budoucí vývoj
  • nezajímají nás prvotní příčiny věcí, ani jejich smysl, ale pouze to, zda jsou       (pozitivistická histografie)
  • hlavní představitelé: Comte, H. Spencer, J. S. Mill

 

Comte a zákon tří stádií

  • August Comte = zakladatel sociologie a hlavní osobnost
  • pozitivismu sociologie jako součást filosofie
  • představa, že vývoj lidského i společenského myšlení
  • postupuje ve 3 stádiích:
    • teologické = hledání příčin a smyslu ve vyšší moci
      • = nejnaivnější
      • když se společnost ptá, proč je tady strom, tak má společnost tendence vysvětlovat na základě vyšší moci
      • animismus = přírodní náboženství
      • polyteismus
      • monoteismus = za vším na světě je 1 Bůh
      • animismus -> polyteismus -> monoteismus
    • metafyzické = hledání smyslu v abstraktních pojmech
      • = filosofické
      • lidé odmítnou náboženství a začnou myslet filosoficky -> princip všeho je nějaké arche (bytí)
    • pozitivní = poučená rezignace na hledání smyslu
      • nejvyšším cílem objasnění všech zákonitostí
      • = nejdokonalejší
      • z Kanta pro nás vyplývá, že účelem není hledat prvotní princip, protože víme, že nemá cenu je hledat
      • potřeba ve světě vysvětlit všechny přírodní zákonitosti (jevy) -> jak naše věda dospěje vědomému cíli

 

Soustava věd – Comte

  • rezignaci na hledání smyslu je třeba nahradit vytvořením jednotného vědeckého systému
  • nejde o přinášení roztříštěných poznatků, ale o skládání celkové „mozaiky“
  • vzdělanost nespočívá ve specializované odbornosti, ale v obsáhnutí celého systému
  • snaha o klasifikaci věd podle míry abstrakce:
    • matematika – abstrakce
      • je pro něho nejobjektivnější, nejjednodušší -> musíme ji umět, abychom mohli zkoumat a poznávat
    • astronomie – kosmos
    • fyzika – anorganické děje
    • chemie – anorganické složení
    • biologie – individuální děje
      • poznání jedince biologické a psychické
    • sociologie – sociální děje
      • odhalení zákonitostí ve společnosti
    • úkolem filosofie a vědy je třídit a klasifikovat vědy

 

Využití Hegelovy dialektiky: Marxův materialismus

Materialistická interpretace Hegela

  • marxismus je součástí materialismu
  • materialismus je opakem idealismu, vychází z idealismu
  • spor materialismu s idealismem o podstatu světa (ontologický spor)
  • rozpad Hegelova dědictví do dvou odlišných proudů:
    • starohegelovci = konzervativní
      • odmítající vizi konce dějin
      • berou Hegelovu dialektiku -> idealismus
      • = pravicoví
    • mladohegelovci = levicoví, materialističtí, revoluční
      • hmota, která formuje vědomí
      • odmítají připustit, že vědomí předehnalo hmotu
    • materialismus:
      • přijetí dialektického principu při vyvození odlišných závěrů
      • odmítnutí teze, že vědomí předchází bytí -> duch je výtvorem hmoty -> dialektický materialismus
        • tvrdí, že dialektika spočívá ve střetávání hmoty (ne ducha – protikladů)
        • materialistický svět formuje a ovlivňuje lidské vědomí
        • Marx: „U mne není ideálno nic jiného než materiálno přenesené do lidské hlavy a v ní přetvořené.“

 

Základy Marxova učení

  • Karel Marx se nerovná marxismus -> filosofická teze se nerovná hnutí
    • vymezil filosofii místo
    • filosofie tu není od toho, aby bádala a poznávala, ale aby ukázala lidem cestu, jak změnit svět
  • „Filosofové dosud svět pouze vykládali. Jde ale o to jej změnit.“
  • cílem zrušit filosofii jejím uskutečněním
  • vytvoření vědecké teorie, která je matematicky jistá
  • spolu s F. Engelsem: Komunistický manifest, Kapitál (= ekonomická vize společnosti)
    • ideový vliv:
      • Hegelova dialektika
      • francouzský utopický socialismus
      • anglická politická ekonomie
      • Feuerbachův materialismus = teorie, která je v přímé opozici Hegelovi
        • kritika vymezení JÁ vůči NEJÁ -> vymezení hmotně
      • smyslový člověk jako hranice vlastního vědomí
  • Teorie odcizení
    • člověk je předmětná bytost
      • stávám se člověkem, neboť se vymezuji vůči vnějšku tím, že zpracovávám předměty
    • práce jako základní a svobodná činnost
      • pracující člověk + výsledek práce = lidská existence
    • v kapitalistické společnosti však dochází k odcizení
      • práce není způsobem vlastní realizace a svobody, ale nástrojem zajištění vlastního přežití
      • člověk je nucen směňovat plody své práce za jiné
      • př.: pracující dělník je nespokojen, protože z toho nemá žádný citový užitek krom peněz
      • člověk vyrábí předměty pro jiné předměty
      • práce je zdrojem přežití, výdělku -> to je podle Marxe špatné
      • už i dnes -> vzdělání je kvůli většímu výdělku a práci a ne kvůli seberealizaci
    • Marx: „Předmět není účelem o sobě samým, ale zbožím.“
  • Teorie nadhodnoty
    • Proč dochází k odcizení?
      • kvůli nespravedlivé společnosti => teorie nadhodnoty
    • Marx tvrdí, že nadhodnota existuje
    • základním principem společenského uspořádání jsou materiální výrobní vztahy:
      • vlastníci výrobních prostředků vykořisťují vlastníky pracovní síly
      • nespravedlivé je uspořádání výrobních vztahů
        • to, z čeho plyne nespravedlnost, je, že tu je materiální prostředek -> to, že někdo vlastní podnik
    • skutečná hodnota předmětu = materiál + čas lidské práce
    • kapitalistická hodnota předmětu = materiál + čas lidské práce
    • + nadhodnota -> zisk pro kapitalistu
      • cena výrobku nemůže být na základu nabídky a poptávky -> máme si vzít cenu materiálu + čas, který dělník na vyrobení výrobku využil => cena výrobku
      • Marx ví, že to tak nefunguje kvůli tomu, že nad dělníkem stojí nějaký šéf – kapitalista, který si od něho vezme nějaký podíl z peněz z prodaného výrobku -> tím pádem dělník nedostane tolik, kolik by si zasloužil
    • odcizení lze odstranit odstraněním nadhodnoty skrze nahrazení soukromého vlastnictví společenským
      • teorii musíme zrušit -> a to tím, že zrušíme třídu (kapitalistů) -> všichni budeme „lidé“ -> budeme dostávat všichni tolik, kolik si zasloužíme, kolik si sami za sebe odpracujeme

 

Historický materialismus

  • = dialektický materialismus aplikovaný na společenskou realitu
  • dialektika se projevuje i v sociálním systému
    • uspořádání společnosti = materiální vztahy
  • majetkové výrobní vztahy = základna
  • společenské vědomí = nadstavba (náboženství, politika, ideologie, vzdělání…)
    • nadstavba utváří základnu
    • pro změnu nadstavby je třeba změnit základnu
    • př.: tahle škola vypadá takhle, poněvadž je pod kapitalistickým vlivem -> kdyby nebyla, tak vypadá jinak -> dostaneme se k tomu tak, že zrušíme nadstavbu
  • výrobní vztahy jsou neseny dialektickým soupeřením 2 tříd (vykořisťovatelé vs. vykořisťovaní)
    • 2 třídy – vykořisťovatelé vs. vykořisťovaní
      • = základní princip
      • teze x antiteze -> soupeří spolu -> jednou za čas dojde k syntezi
  • prvobytně pospolná společnost
    • starověká otrokářská společnost
      • středověká feudální společnost
        • kapitalistická společnost
          • vazba vykořisťovatele k vykořisťovaným není žádná -> můžu ho vyhodit oproti starověké otrokářské společnosti
          • dělník ví, že je vykořisťován, proto s tím něco může dělat -> revoluce -> proto se to většině lidem zamlouvá
          • Marx udělal chybu -> řekl, že je vědeckým filosofem -> ž on tvrdí objektivní pravdu, že by mu měli všichni věřit
          • komunistická společnost

 

Vzpoura proti osvícenství a rozumu (Schopenhauer, Nietzsche)

Iracionalismus

Interpretace Kanta

  • odlišné interpretace Kanta se shodují na jedné věci
  • svět je pochopitelný a vyložitelný jedním principem:
  • člověk může svět „zvládnout“ a dospět na konec dějin
    • dokážeme pochopit jednotný princip světa -> jakmile se nám to povede, tak se dostaneme někam dál -> na konec dějin
  • poprvé nastolili možnost pokroku
  • odlišné verze, ale společný princip světa jako harmonie:
    • idealismus
      • svět je projevem ducha, který postupuje dialekticky vpřed, člověk musí pochopit jeho cestu dějinami
      • = prvotní princip
    • materialismus
      • svět je utvářen hmotou, která se dialekticky střetává, člověk se musí zbavit odcizení
      • -> střetává se materiální hodnota
      • základní hodnota: teorie odcizení
    • pozitivismus
      • svět je souborem pozorovatelných faktů, člověk je musí všechny utřídit a dospět na konec poznání
      • vědění je kumulativní -> dospějeme na konec dějin, až budeme všechno vědět
      • = vrchol

 

Vzpoura proti osvícenství

  • svět však není pouze harmonie
    • je zde hodně věcí, které nejsou harmonické
      • člověk se občas chová jako zvíře
    • člověk není pouze rozum
    • důraz na chaos, vášně, pudy, touhy, neuspořádanost, nepochopitelnost
    • => iracionalismus – zaměření na to, jestli se vědci před námi nespletli v té harmonii atd.

 

Arthur Schopenhauer

  • Schopenhauerovo složité dětství -> smrt otce, zneuznání od matky
  • ovlivněn Kantem a indickou filosofií (př. převtělování)
  • svět je představa -> Kant správně rozlišil svět věcí o sobě a svět jevů, ale zanedbal určení věci o sobě!
    • „Kant říká, že se přes mřížku proniknout nedá, ale já se o to pokusím.“
  • chceme-li pochopit svět, nesmíme podléhat vnější zkušenosti, musíme se zaměřit na naše nitro
    • je potřeba prozkoumat i nitro člověka -> chce se dostat dovnitř
  • podstatou lidské existence je vůle = touha něco chtít, něčeho dosahovat
    • = něco věčného v každém z nás
    • později ji označí za věc o sobě
  • Schopenhauerova vůle
    • = základní princip, který se skrývá za rozum i emoce
    • skrývá se za cit -> je to skrytá vůle
    • cokoli činíme, činíme kvůli vůli a dodatečně si to ospravedlňujeme za pomoci rozumu či citů
    • člověk je nástrojem vůle, která ho ovládá
    • láska = převlečená vůle
      • nástroj zachování vůle skrze rozmnožení
      • = nástroj k zachování, přetrvání
      • je k tomu, aby vůle nezanikla => slouží k rozmnožování
    • = neukojitelná a neunavitelná
    • člověk jakožto nositel a nástroj vůle je tragická existence
    • = cyklická a neustále se vrací -> pokrok neexistuje
    • vůle je věc o sobě
    • = negativní princip, kterému musíme čelit
  • Jak čelit vůli?
    • Schopenhauerova vůle je nežádoucí -> pohání nás a ovládá a my s tím nemůžeme nic dělat
    • člověk je vůlí stvořen tak, aby si nevážil toho, co má -> buď trpí nouzí (pachtí se, aby přežil), anebo nudou (pocit nicotnosti)
    • žádný člověk si neváží toho, co má
    • Můžeme nějak vůli čelit?
      • materiálním zabezpečením? -> Nikoli, nedojde naplnění.
        • aby netrpěl nouzí
      • záhubou vlastní existence? -> Nikoli, vůle se zrodí jinde.
        • zabiju se
    • 1) Estetická cesta: uměním
      • můžeme jí čelit skrze umění
      • vytrhnout se vůli na krátký okamžik
      • díky zážitku z uměleckého díla zapomínáme na vůli, v ten daný okamžik ji neřešíme
    • 2) Etická cesta: askezí a filosofií
      • smíření se s vůlí a její trvalé popření
      • askeze = odmítání
      • = etická cesta
      • člověk se smíří s tím, že tady je a nebude o nic usilovat, bude naplňovat základní věci, ale ty burcující, které po něm vyžaduje vůle, nebude poslouchat
      • = trvalé vytržení

 

Friedrich Nietzsche

  • Hitler byl jeho obdivovatel
  • často zmiňován v souvislosti s inspiračními zdroji nacismu -> učení o nadčlověku
    • nebyl nacista -> byl jimi zneužit, Nietzsche ≠ nacista
  • ovlivněn Schopenhauerovou filosofií, Wagnerovou hudbou a Herakleitovým uvažováním
  • ústřední dílo Tak pravil Zarathustra
  • vývoj individua prochází 3 fázemi:
    1. závislost na autoritách a mistrech (Wagner,…)
    2. negace autorit a oproštění se
      • ne všechno, co říkají, je pravda
      • => odmítání
    3. tvorba vlastních hodnot
      • snaha o vytvoření něčeho nového
  • Wille zu macht
    • = jediný filosof, kterého uznává, je Herakleitos, všichni ostatní dle něho svedli lidstvo na scestí
      • Ostatní se nám snažili namluvit, že ve skrytu světa existuje konečná a definitivní pravda
    • kritika tradiční metafyziky, spoutávající život konečnými morálními Pravdami (Platón, křesťanská filosofie, Kantův kategorický imperativ)
    • „Tento svět je vůle k moci – a jinak nic. Avšak právě tak i vy jste vůle k moci – a jinak nic.“
    • vůle ovládat jako základní princip, který je však pozitivní -> jen ten život je skutečný, v němž je vůli vše dovoleno, v němž je vůle neomezená a sama sobě klade morálku
      • člověk by si měl přiznat, že chce mít moc, a když se s tím pozitivně smíří, tak bude lepším člověkem -> nadčlověkem
    • odhodlání jednat a rozhodovat se
      • ve chvíli, kdy jednám, tak jsem skutečným člověkem -> nevymlouvám se na např. Desatero (kategorický imperativ)
  • Bůh je mrtev
    • morálka západní kultury ≠ kultura vůle
    • jako žádoucí hodnoty hlásá pokoru, poslušnost, slabošství, místo aby učila síle a moci
    • je třeba skoncovat s Bohem, rozbít dosavadní hodnoty a nastolit panskou morálku
    • ,,Bůh je mrtev“
      • Bůh je něčím, na co se vymlouváme
      • Ve chvíli, kdy ho jsme schopni odmítnout, tak nastolíme panskou morálku, kdy bude každý sobě sám Bohem
    • hodnoty vůle jsou mimo dobro a zlo, neboť nadčlověk morálku nepotřebuje
      • nepotřebuji dobro a zlo
  • Filosof s kladivem 7 x anti
    • Nietzsche jako bořitel všeho starého: 7 anti-:
      • antimoralistický – morálka je pro slabochy
      • antidemokratický – demokracie je stádní
        • nejsme si rovni -> vůle se v každém projevuje jinak
        • morálka nás ovládá
      • antisocialistický – socialismus je zánik síly
      • antifeministický – ženin instinkt velí patřit muži
        • vůli k moci přiznává jen mužům
        • žena má být poslušná muži
      • antiintelektuálský – rozum je pouhý sluha vůle
        • intelektuál je pro něj učitel na škole, který si myslí, že zná všechno
      • antipesimistický – přijde nadčlověk
        • když se toho všeho zbavíme, tak začneme poslouchat vůli a nastoupí nadčlověk
      • antikřesťanský – bůh je výsměchem silným
  • Übermensch a věčný návrat
    • „ Člověk jest provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem – provaz nad propastí.“
    • člověk jest provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem, provaz nad propastí
      • pokud se člověk neoprostí od morálky, tak spadne do propasti
    • nadčlověk je ten:
      • který dojde tragické moudrosti
        • není dobro a zlo, můžeme dělat, co chceme -> o nic v životě nejde
      • který ví o smrti Boha, ví, že vše ideální je pouhý přelud
      • ví, že musí jednat sám za sebe, že nikdy ničeho nedosáhne, a přesto s chutí jedná
      • ten, který dokáže čelit věčnému návratu = vše už tu bylo a stále se vrací:„Nuže dobrá, ještě jednou!“
        • žádný smysl života není
        • duše je připravená čelit návratu
    • člověk sám sobě je soudcem, měl by poslouchat vůli

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *