👤Publius Vergilius Maro
📖Děj knihy
Vergiliovy Zpěvy pastýřské (Bukolika) sestávají z deseti eklog, básní s pastýřskou tematikou.
Ekloga první líčí rozhovor dvou pastýřů, Tityra a Meliboea. Meliboeus byl ze své země vyhnán, zatímco Tityrovi, díky přízni mocného muže v Římě (pravděpodobně Octaviana), bylo dovoleno zůstat. Tityrus oslavuje svého ochránce a hraje na píšťalu, zatímco Meliboeus truchlí nad ztrátou svého domova a stád.
Ekloga druhá je milostnou písní pastýře Corydona k krásnému, ale chladnému Alexisovi. Corydon vyznává Alexisovi svou lásku, popisuje dary, které mu chce dát, a žárlivě vzpomíná na další Alexisovi obdivovatele. Alexis však zůstává lhostejný.
Ekloga třetí představuje pastýřskou soutěž v zpěvu mezi Menalkem a Dametem. Soudí je Palaemon, který nakonec prohlašuje soutěž za nerozhodnou. Během soutěže se pastýři vzájemně urážejí a chlubí se svými dovednostmi.
Ekloga čtvrtá je oslavou narození dítěte, které má přinést nový zlatý věk. Básník prorokuje, že chlapec ukončí války a zločinnost a nastolí éru míru a prosperity. Identita dítěte je nejasná a byla předmětem mnoha spekulací.
Ekloga pátá je pastýřskou elegií. Dva pastýři, Menalkas a Mopsus, oplakávají smrt Daphnise, legendárního pastýře a básníka. Zpívají písně o jeho životě, smrti a zbožštění.
Ekloga šestá vypráví, jak Silenus, opilý satyr, je zajat nymfami a donucen jim zpívat. Silenus vypráví o vzniku světa, o Prometheovi a o dalších mytologických postavách.
Ekloga sedmá popisuje další pastýřskou soutěž v zpěvu, tentokrát mezi Corydonem a Thyrsisem. Soudcem je Meliboeus. Soutěžící se střídají v zpěvu písní o lásce, přírodě a pastýřském životě. Nakonec Meliboeus prohlašuje Corydona za vítěze.
Ekloga osmá se skládá ze dvou písní. V první písni pastýř Damon oplakává ztracenou lásku Nysy. Ve druhé písni čarodějnice Alphesiboeus používá magii, aby přilákala zpět svého milence Daphnise.
Ekloga devátá se vrací k tématu vyhnanství z první eklogy. Lycidas a Moeris hovoří o ztrátě svých pozemků. Lycidas vzpomíná na Menalkův slib, že se o ně postará, ale Menalkas zřejmě selhal. Básníci si zoufají nad osudem umění v těžkých časech.
Ekloga desátá je věnována básníkovi Gallovi, který trpí neopětovanou láskou. Vergilius líčí Gallovo utrpení a snaží se ho utěšit popisem krás přírody a pastýřského života. Nakonec Gallus odmítá útěchu a rozhodne se pro vojenskou službu.
Celkově vzato, Bukolika představuje směsici idylických obrazů pastýřského života, milostných písní, elegií a mytologických vyprávění. Dílo je protkáno alegorií a symbolikou, reflektující politické a sociální události Vergiliovy doby. Pastýři a jejich životy často zastupují skutečné osoby a události z římského světa. Ačkoli se zdánlivě zaměřuje na jednoduchý venkovský život, Bukolika zkoumá komplexní témata jako láska, ztráta, vyhnanství, politika a moc umění.
👥 Postavy v díle
Tityrus: Starý, zkušený pastýř, který si užívá klidu a míru na své pastvině, kterou mu byl navrácena. Je vděčný neznámému mladíkovi, který mu pomohl v Římě a zachránil ho před vyhnáním. Reprezentuje štěstí a klidný život. ⯀ Meliboeus: Mladý pastýř, který je nucen opustit svou rodnou zemi a hledat nový domov. Je smutný a zoufalý, kontrastuje s Tityrem. Reprezentuje ztrátu a nejistou budoucnost. ⯀ Corydon: Zamilovaný pastýř, který se snaží získat srdce krásného Alexise. Je vášnivý a citově založený. Reprezentuje neopětovanou lásku. ⯀ Alexis: Krásný mladík, objekt Corydonovy lásky. Je lhostejný k Corydonovým citům a dává přednost lovu a zábavě s přáteli. ⯀ Damoetas: Starší pastýř, zkušený v hudbě a zpěvu. Soutěží s Menalcem v pastýřské soutěži. ⯀ Menalcas: Mladý pastýř, talentovaný hudebník. Je sebevědomý a soutěživý. ⯀ Silenus: Mýtický stařec, vychovatel boha Bakcha. Je opilý a zpívá písně o stvoření světa a bozích. ⯀ Pan: Bůh pastýřů a stád, hraje na píšťalu a chrání pastviny.
Tento materiál nám zaslal(a) Radovan a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže: