👤Julius Zeyer
📖Děj knihy
Jan Maria Plojhar, mladý, idealistický a nadaný malíř, žije v malebném, avšak chudobném prostředí jižních Čech. Jeho otec, prostý sedlák, si přeje, aby syn pokračoval v rodinné tradici a věnoval se hospodářství. Jan Maria však cítí silné volání umění a touží po studiu malířství. Jeho talent rozpoznává místní farář, který mu pomáhá s prvními kroky v umění a podporuje ho v jeho snaze o studium.
Díky finanční podpoře faráře se Jan Maria dostává do Prahy, kde začíná studovat na Akademii. Zde se setkává s novým světem plným uměleckého života, ale i intrik a soupeření. Jeho talent a skromnost mu zpočátku pomáhají překonávat překážky, ale postupně se setkává s nepochopením a závistí některých spolužáků. Uprostřed tohoto prostředí nachází útěchu v přátelství s kolegou malířem Žákem a v lásce ke krásné Růženě, dceři zámožného měšťana.
Růžena je ztělesněním čistoty a dobra a Jan Maria v ní vidí svůj ideál. Jeho láska je však ohrožována intrikami zákeřného malíře Heřmana, který Růženu také miluje a snaží se Jana Mariu zdiskreditovat. Heřman využívá Plojharovy naivity a skromnosti a intrikuje proti němu u profesorů i u Růženina otce.
Jan Maria se stává obětí Heřmanových intrik a je vyloučen z Akademie. Zklamaný a bez prostředků se vrací do rodné vesnice, kde se snaží najít útěchu v práci na poli a v blízkosti rodiny. Jeho talent však nezaniká a brzy se jeho obrazy začínají prosazovat. Získává si uznání i finanční stabilitu.
Zatímco Jan Maria nachází úspěch v malířství, Růžena se stává obětí Heřmanových lží a intrik. Heřman ji přesvědčí o Janově nevěře a donutí ji k sňatku. Růžena, zlomená a zklamaná, souhlasí. Sňatek s Heřmanem se však brzy promění v noční můru. Heřman se projevuje jako násilník a tyran.
Zprávy o Růženině neštěstí se donesou k Janu Marii. I přes bolest ze zrady se rozhodne Růženě pomoci. Vydává se do Prahy, kde se setkává s Růženou a konečně odhaluje Heřmanovy intriky. Růženin otec, který si uvědomí svou chybu, se Heřmanovi postaví.
Heřman, odhalený a ponížený, se rozhodne pro pomstu. Vyhledá Jana Mariu a v zápalu zuřivosti ho smrtelně zraní. Jan Maria umírá v náručí Růženy a svého věrného přítele Žáka. Jeho smrt je tragédií pro všechny, kteří ho milovali, ale zároveň se stává symbolem jeho čistoty a nevinnosti. Jeho talent a umělecký odkaz přetrvávají i po jeho smrti a stávají se inspirací pro další generace.
Růžena, osvobozená od Heřmanova vlivu, se věnuje charitativní činnosti a snaží se žít podle Janových ideálů. Heřman, pronásledovaný výčitkami svědomí, končí svůj život v bídě a zapomnění.
Janova smrt je tragickým vyvrcholením příběhu, ale zároveň symbolizuje vítězství dobra nad zlem. Jeho čistota a nevinnost, i přes utrpení a nespravedlnost, které musel snášet, nakonec zvítězily. Jeho umění se stává nesmrtelným odkazem a připomínkou síly lidského ducha a krásy.
👥 Postavy v díle
Jan Maria Plojhar: Hlavní postava, talentovaný malíř, idealista, snílek, hluboce věřící, hledá krásu a duchovno v umění, bojuje s pochybnostmi a vnitřními démony, neschopen se přizpůsobit pragmatickému světu, jeho umělecké ambice jsou v konfliktu s realitou, končí tragicky. ⯀ Antonín Vondrejc: Plojharův přítel z dětství, realista, praktik, představuje protipól k Plojharovu idealismu, snaží se mu pomoci, ale nechápe jeho umělecké touhy. ⯀ Marie Vondrejcová: Antonínova sestra, Plojharova láska, ztělesňuje čistotu a nevinnost, stává se obětí intrik a pokrytectví společnosti. ⯀ Otec Plojhar: Janův otec, přísný a konzervativní, nepřeje si, aby se Jan věnoval umění, tlačí ho k praktičtějšímu povolání, představuje konflikt mezi generacemi a odlišnými hodnotami. ⯀ Děkan: Představitel církevní autority, pokrytec, zneužívá svého postavení, jeho chování je v kontrastu s Plojharovým idealistickým pojetím víry. ⯀ Baronka: Světská žena, Plojharova mecenáška, její zájem o umění je povrchní, představuje dekadentní a morálně zkorumpovanou vyšší společnost. ⯀ ⯀
Tento materiál nám zaslal(a) Anežka a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže: