👤Francois Rabelais
📖Děj knihy
Gargantua a Pantagruel je pentalogie, takže děj se rozprostírá přes pět knih.
Kniha první: Gargantua začíná rodokmenem obrů, odvozeným od biblického Adama. Dále se zaměřuje na narození a dětství obra Gargantuy. Jeho matka, Gargamella, ho porodila uchem po jedenáctiměsíčním těhotenství, po konzumaci obrovského množství drštěk. Gargantua je vykreslen jako obrovské a nenasytné dítě, jehož výchova prochází různými fázemi. Nejprve je vychováván tradičními metodami, které se ale ukážou jako neúčinné. Později se ujme jeho vzdělání humanistický učitel Ponocrates, který mu poskytne moderní a komplexní vzdělání. Gargantua studuje jazyky, vědy, umění a sport. Důležitou součástí jeho výchovy je i tělesná zdatnost. Kniha popisuje jeho neuvěřitelnou sílu a apetit. V závěru knihy Gargantua porazí útočící krále Picrochola a založí utopickou opatskou komunitu Thélème, kde vládne heslo „Dělej, co chceš“.
Kniha druhá: Pantagruel představuje Gargantuova syna, Pantagruela, který se narodí stejně gigantický a žíznivý po vědění jako jeho otec. Po studiích v Paříži se Pantagruel setkává s Panurgem, chytrým, ale prohnaným a cynickým učencem, který se stane jeho nerozlučným společníkem. Společně prožívají řadu dobrodružství, plných humoru, satiry a filozofických diskusí. Bojují proti obřím krysám, které napadnou Paříž a Pantagruel močí zaplaví město. Kniha končí Pantagruelovým vítězstvím nad králem Anarchusem.
Kniha třetí: Pantagruelina kniha třetí se soustředí na Panurgovo dilema, zda se má oženit. Panurge se neustále ptá různých věštců, filozofů, bláznů a dalších postav na radu, zda se má oženit, ale dostává protichůdné odpovědi. Celá kniha je plná debat o manželství, ženách a lidské povaze. Panurgeovo hledání jasné odpovědi ho vede k absurdním a komickým situacím.
Kniha čtvrtá: Pantagruelina čtvrtá kniha popisuje Pantagruelovu a Panurgeovo putování za Věštírnou Božské Láhve, která má konečně dát Panurgovi jasnou odpověď na jeho otázku o manželství. Cestou se setkávají s řadou fantastických bytostí a národů a prožívají neuvěřitelná dobrodružství. Kniha je satirou na tehdejší společnost, náboženství a politiku. Plaví se přes moře plné bouří, setkávají se s kanibaly, obchodníky s větry a dalšími podivnými stvořeními.
Kniha pátá: Pantagruelina pátá a poslední kniha pokračuje v putování za Věštírnou Božské Láhve. Cesta je stále plná nebezpečí a překážek, ale nakonec se Pantagruel a Panurge dostanou k cíli. Věštkyně jim dává záhadnou odpověď, „Trink“, kterou si Panurge interpretuje po svém. Kniha končí poněkud otevřeně a ponechává interpretaci na čtenáři. Tato kniha je považována za poněkud odlišnou od předchozích, pravděpodobně kvůli tomu, že její autorství není zcela jisté a mohla být dokončena po Rabelaisově smrti.
Celým dílem se prolíná Rabelaisův osobitý humor, který je často hrubý a groteskní, ale zároveň inteligentní a sarkastický. Děj je plný fantastických prvků, parodií a alegorií. Rabelais kritizuje tehdejší společnost, církev a vzdělávací systém. Zároveň oslavuje život, radost, poznání a lidskou svobodu. Důraz klade na důležitost vzdělání, kritického myšlení a tolerance.
👥 Postavy v díle
Grandgousier: Dobromyslný obr, milovník jídla, pití a veselí, představitel starší generace, která se drží tradic, ale zároveň je otevřená novým myšlenkám. ⯀ Gargantua: Grandgousierův syn, zpočátku představitel starého způsobu vzdělávání, později pod vlivem humanistických ideálů prochází proměnou a stává se vzdělaným a osvíceným panovníkem, ztělesňuje renesanční ideál všestranně rozvinuté osobnosti, fyzicky silný a zároveň duševně bystrý. ⯀ Pantagruel: Gargantuův syn, ztělesňuje humanistické ideály, moudrost, toleranci a smysl pro humor, je vzdělaný, zvídavý a přátelský, vyniká svou inteligencí a schopností řešit spory mírovou cestou. ⯀ Bratr Jan: Mnich, který se připojí ke Gargantuovi a Pantagruelovi, představuje renesanční kritiku církevních dogmat a pokrytectví, je statečný, energický a oddaný přátelům, má rád jídlo, pití a boj, ale zároveň je schopen hlubokých myšlenek. ⯀ Panurge: Pantagruelův přítel a rádce, ztělesňuje renesančního člověka s jeho klady i zápory, je chytrý, vtipný a učenlivý, ale zároveň i zbabělý, chamtivý a nestálý, jeho postava je plná paradoxů a protikladů. ⯀ Picrochole: Cholerický a agresivní král, představuje protipól k rozvážnému a mírumilovnému Gargantuovi, jeho postava slouží jako satirický obraz tyranie a válečnictví. ⯀ Epistémon: Vzdělaný humanista a přítel Pantagruela, ztělesňuje ideál renesančního učence, jeho znalosti a moudrost jsou pro Pantagruela a jeho přátele cenným zdrojem informací a rad. ⯀
Tento materiál nám zaslal(a) Zdeněk a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže: