👤Michail Jurjevič Lermontov
📖Děj knihy
Hrdina naší doby vypráví příběh Grigorije Alexandroviče Pečorina, mladého, cynického a znuděného důstojníka ruské armády. Román je nelineární a skládá se z pěti povídek, které postupně odhalují Pečorinovu komplexní a rozporuplnou osobnost.
První povídka, „Bela“, začíná vyprávěním starého kavkazského knížete, který vzpomíná na únos a smrt své dcery Bely. Pečorin, unavený běžným životem, se vsadí s pašerákem Azamatem, že mu ukradne Belu výměnou za jeho koně. Bela je zpočátku vyděšená a odmítá Pečorina, ale postupně se do něj zamiluje. Pečorinovo okouzlení Belou však brzy vyprchá a on se znovu propadá do apatie. Bela je nakonec unesena a smrtelně zraněna Kazbičem, který se mstí za ztrátu svého koně. Pečorin je Belinou smrtí zasažen, ale jeho smutek je spíše projevem zraněné pýchy než hluboké lásky.
V druhé povídce, „Maxim Maximyč“, se setkáváme s vypravěčem, který cestuje po Kavkaze. Zde se setkává s Maxim Maximyčem, starým důstojníkem, který sloužil s Pečorinem. Maxim Maximyč s nostalgií vzpomíná na Pečorina a vypráví o svém setkání s ním. Doufá, že se s Pečorinem po letech opět shledá, ale Pečorin se k němu chová chladně a odměřeně. Maxim Maximyč je tímto setkáním hluboce zklamán. Právě od Maxim Maximyče získává vypravěč Pečorinovy zápisky, které tvoří zbytek románu.
Následuje „Taman“, kde Pečorin během svého nuceného pobytu v malé vesničce na pobřeží Černého moře odhalí pašerácký gang. Zaplete se s tajemnou dívkou Undinou, která se ho pokusí utopit, aby ochránila tajemství gangu. Pečorin unikne smrti, ale jeho zvědavost a touha po dobrodružství ho přivedou do nebezpečí.
„Princezna Mary“ je nejdelší a nejkomplexnější povídkou románu. Pečorin přijíždí do lázeňského města Pjatigorsk, kde se setkává se svým starým přítelem Grušnickým, naivním a romantickým mladíkem. Oba se zamilují do princezny Mary, krásné a koketní dívky z vyšší společnosti. Pečorin s princeznou Mary manipuluje a hraje si s jejími city, zatímco Grušnickij se do ní beznadějně zamiluje. Pečorin si s Grušnickým zahrává, ponižuje ho a nakonec ho v souboji zabije. Jeho vztah s princeznou Mary končí hořkosladce – Mary se do něj zamiluje, ale on ji nakonec opustí.
Poslední povídka, „Fatalista“, se odehrává během Pečorinova pobytu u kozácké jednotky. Pečorin se zde vsadí s poručíkem Vulichem o to, zda je osud předem daný. Vulich se zastřelí, aby dokázal, že osud neexistuje, ale Pečorin se později stane svědkem Vulicheovy smrti rukou opilého kozáka. Tato událost posiluje Pečorinovo přesvědčení o fatalismu a zároveň podtrhuje jeho odvahu a chladnokrevnost.
Celým románem se prolíná Pečorinova introspekce a analýza vlastních pocitů a motivací. Pečorin je bystrý a vzdělaný, ale zároveň cynický, sobecký a neschopný opravdové lásky a štěstí. Jeho neustálá touha po nových zážitcích a dobrodružstvích ho vede k ničení životů lidí kolem sebe. Pečorin si uvědomuje svou destruktivní povahu, ale nedokáže se změnit. Je „hrdinou své doby“, ztělesněním rozčarování a apatie generace, která ztratila ideály a smysl života. Román končí Pečorinovou smrtí na cestě do Persie, což symbolizuje definitivní konec jeho hledání a zároveň ponechává čtenáře s otázkou po smyslu jeho existence.
👥 Postavy v díle
Grigorij Alexandrovič Pečorin: Hlavní postava, mladý důstojník, cynický, znuděný, egoistický, manipulativní, inteligentní, sebestředný, hledající smysl života, ale neschopný skutečného citu a štěstí, neustále se nudí a hledá vzrušení, často ubližuje lidem kolem sebe. ⯀ Maxim Maximyč: Starší důstojník, laskavý, dobrosrdečný, naivní, romantický, sentimentální, představuje kontrast k Pečorinovi, nerozumí jeho chování a uvažování, věří v tradiční hodnoty. ⯀ Bela: Mladá čerkeská princezna, krásná, divoká, pyšná, vášnivá, stává se Pečorinovou milenkou, ale nakonec je jím zničena, symbolizuje oběť Pečorinova sobectví. ⯀ Věra: Vdaná žena, miluje Pečorina, inteligentní, vášnivá, melancholická, chápe jeho složitou povahu, ale jejich láska je odsouzena k neštěstí. ⯀ Grušnickij: Mladý junkr, romantický, naivní, povrchní, představuje typického romantického hrdinu, stává se Pečorinovým rivalem a nakonec je jím zabit v souboji. ⯀ princezna Mary: Mladá šlechtična, krásná, pyšná, koketní, naivní, stává se předmětem Pečorinovy manipulace, ale nakonec se mu vzepře. ⯀ Doktor Werner: Lékař, cynický, inteligentní, vzdělaný, Pečorinův přítel a důvěrník, rozumí jeho povaze, ale neodsuzuje ho. ⯀ kontrabandisté: Janko a Undina, dobrodružné postavy, žijící na okraji společnosti, představují svobodu a nezávislost, s nimiž Pečorin sympatizuje.
Tento materiál nám zaslal(a) Anežka a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže: