👤Ludvík Aškenazy
📖Děj knihy
Kniha Byly malé, ale naše vypráví příběh židovské rodiny v malém moravském městečku před a během druhé světové války, z pohledu malého chlapce Pepíka.
Pepík žije se svými rodiči, babičkou a dědečkem. Jeho otec vlastní malý obchod s textilem, kde Pepík často tráví čas. Život rodiny je poklidný, plný drobných radostí a starostí všedního dne. Pepík chodí do školy, hraje si s kamarády, prožívá první lásky a objevuje svět kolem sebe.
Postupem času se však atmosféra v městečku začíná měnit. Přicházejí zprávy o rostoucím antisemitismu a sílící moci nacistů v sousedním Německu. Obyvatelé židovského původu začínají pociťovat narůstající napětí a strach z budoucnosti. Objevují se první projevy diskriminace, omezování práv a šikany. Pepíkův otec je nucen zavřít svůj obchod, rodina přichází o zdroj obživy. Zhoršující se situace doléhá i na děti, které jsou vyloučeny ze školy a nemohou se stýkat se svými kamarády.
Rodina se snaží přizpůsobit nové situaci a zachovat si alespoň zdání normálního života. Pepíkův dědeček, silně věřící muž, se upíná k víře a doufá v Boží ochranu. Babička se snaží udržovat v rodině optimismus a stará se o všechny. Rodiče se snaží chránit Pepíka před hrůzami války a co nejdéle mu zachovat dětství.
Strach a nejistota se však stupňují. Židovští obyvatelé jsou nuceni nosit žluté hvězdy, jsou jim zabavovány majetky a jsou postupně deportováni do koncentračních táborů. Pepíkova rodina se snaží uniknout deportaci a skrývá se u přátel a známých. Život v úkrytu je plný strachu a napětí, rodina je neustále v ohrožení.
Pepík je svědkem hrůzných událostí a postupně ztrácí svou dětskou nevinnost. Vidí, jak jsou jeho přátelé a sousedé odváděni pryč, jak se jeho rodina rozpadá. Musí se naučit žít ve strachu a lži, musí se naučit skrývat svůj původ.
Nakonec je i Pepíkova rodina odhalena a deportována. Pepík je oddělen od rodičů a prarodičů a je poslán do koncentračního tábora. Zde prožívá hrůzy holocaustu, je svědkem nelidského zacházení, hladu, nemocí a smrti. Musí bojovat o přežití, musí se naučit spoléhat sám na sebe.
Přes veškeré utrpení si Pepík zachovává svou lidskost a naději. Vzpomíná na svůj domov, na rodinu, na přátele. Vzpomínky na šťastné chvíle mu dodávají sílu přežít.
Kniha končí Pepíkovým osvobozením z koncentračního tábora. Je sám, bez rodiny, bez domova. Válka mu vzala dětství a blízké, ale nezlomila jeho ducha. Pepík se stává symbolem síly lidského ducha, který dokáže překonat i ty nejhorší hrůzy. I přes všechno utrpení, které prožil, neztrácí naději v lepší budoucnost. V závěru knihy se Pepík dívá do budoucnosti s nadějí a odhodláním znovu začít žít. I když byly malé, vzpomínky na rodinu a domov mu zůstávají a pomáhají mu vyrovnat se s traumatem a jít dál. Jeho dětské hry, radostné chvíle s rodinou, to vše se stává vzácným pokladem, který si uchovává v srdci. Kniha je tak nejen svědectvím o hrůzách holocaustu, ale i o síle lidského ducha a naději na přežití.
👥 Postavy v díle
Petr: Chlapec, vypravěč příběhu, vnímavý, inteligentní, zvědavý, má smysl pro humor, prožívá dětství v protektorátní době, objevuje svět a snaží se pochopit složité situace kolem sebe. ⯀ Pepíček: Petrov mladší bratr, hravější, naivnější, často následuje Petra, obdivuje ho, někdy zlobí, ale má dobré srdce. ⯀ Maminka: Starostlivá, milující, snaží se chránit své děti před hrůzami války, statečná, vdova, pracuje jako švadlena. ⯀ Teta: Sestřenice maminky, dobrosrdečná, laskavá, pomáhá rodině, stará se o děti, když je maminka v práci, moudrá a trpělivá. ⯀ Strýc: Manžel tety, laskavý, dobromyslný, veselý, zámečník, zapojuje se do odboje proti nacistům. ⯀ Pan Knotek: Starší soused, laskavý, moudrý, vypráví dětem příběhy, představuje pro ně autoritu, sběratel známek. ⯀ Frantík: Kamarád Petra a Pepíčka, dobrodružný, odvážný, někdy bezohledný, jeho otec je kolaborant. ⯀ Bedřich: Tajemný muž, člen odboje, statečný, obětavý, je zatčen gestapem.
Tento materiál nám zaslal(a) Anežka a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže: