👤Jan Campanus Vodňanský
📖Děj knihy
Česká píseň nová o narození Jana Jiřího z Lobkovic začíná oslavou narození dědice a pokračuje rozvinutím alegorického příběhu o hledání ideálního panovníka. Dílo se otevírá v okamžiku, kdy se Čechy radují z narození syna Polyxeny z Pernštejna a Jiřího Popela z Lobkovic. Tato radostná událost je vnímána jako příslib lepších časů a naděje pro zemi.
Vypravěč, inspirován touto radostnou událostí, se vydává na imaginární cestu, během níž hledá dokonalého panovníka. Putuje po světě a navštěvuje různé země a kontinenty: Asii, Afriku i Ameriku. Všude se setkává s různými formami vlády a s panovníky, kteří mají své klady i zápory. V Asii nachází bohatství a moudrost, ale také despotismus. V Africe obdivuje statečnost a sílu, ale zároveň je svědkem krutosti a barbarství. Amerika mu ukazuje svobodu a nezávislost, ale i divokost a nezkrocenost.
Během svého putování se vypravěč setkává s alegorickými postavami, které reprezentují různé ctnosti a vlastnosti potřebné pro dobrého vladaře. Potkává Moudrost, Spravedlnost, Statečnost, Štědrost a další. Každá z těchto ctností mu poskytuje rady a poučení o tom, jak by měl ideální panovník vládnout a jak se chovat.
Vypravěč se také setkává s alegorickými postavami, které ztělesňují negativní vlastnosti, jako je Lakota, Závist, Pýcha a Lenost. Tyto postavy se snaží vypravěče svést na scestí a odradit ho od hledání ideálního panovníka. Vypravěč však odolává jejich svodům a pokračuje ve svém putování.
Po dlouhé a namáhavé cestě se vypravěč vrací zpět do Čech, kde nachází to, co hledal. V novorozeném Janu Jiřím z Lobkovic vidí ztělesnění všech ctností, které by měl ideální panovník mít. Věří, že Jan Jiří vyroste v moudrého, spravedlivého a statečného vladaře, který přinese Čechám mír a prosperitu.
V závěrečné části díla se vypravěč obrací k mladému Janu Jiřímu a dává mu rady do života. Nabádá ho, aby se řídil ctnostmi, které potkal na své cestě, a aby se vyvaroval negativních vlastností, které ho mohou svést na scestí. Zdůrazňuje důležitost vzdělání, spravedlnosti a moudrosti pro dobrého vladaře. Zároveň vyjadřuje naději, že Jan Jiří splní očekávání, která do něj Čechy vkládají, a že se stane velkým panovníkem.
Campanus prokládá svůj alegorický příběh četnými mytologickými a biblickými odkazy a alegoriemi, které dodávají dílu hloubku a symboliku. Používá bohatý a květnatý jazyk, plný metafor a přirovnání, které dokreslují atmosféru a emoce. Důležitou součástí jsou také popisy exotických krajů a kultur, které vypravěč navštěvuje během svého putování. Celé dílo je prostoupeno optimismem a nadějí, že narození Jana Jiřího z Lobkovic přinese Čechám lepší budoucnost. Campanus oslavuje nejen narození šlechtického potomka, ale i samotné Čechy, jejich historii a kulturu. Vytváří obraz ideálního panovníka, který by měl být vzorem pro všechny vladaře. Zdůrazňuje důležitost ctností a moudrosti pro správu státu a pro blahobyt lidu.
Celý děj je rámován oslavou narození Jana Jiřího a nadějí v jeho budoucí panování. Campanus vkládá do díla své představy o ideálním vladaři a o šťastné a prosperující zemi. Prostřednictvím alegorického putování po světě ukazuje, jaké vlastnosti jsou pro dobrého panovníka důležité a jakých chyb by se měl vyvarovat.
👥 Postavy v díle
Polymnia – múza epické poezie, v díle vystupuje jako vypravěčka a oslavuje narození Jana Jiřího z Lobkovic ⯀ Múzy – kolektivně vystupují jako hlasatelky radostné události a oslavují rod Lobkoviců ⯀ Jan Jiří z Lobkovic – novorozeně, jehož narození je oslavováno, je představován jako naděje rodu a země ⯀ Jiří Popel z Lobkovic – otec Jana Jiřího, je chválen pro své ctnosti a zásluhy ⯀ Polyxena z Pernštejna – matka Jana Jiřího, je oslavována pro svou krásu a ušlechtilost ⯀ Čeští páni – jsou zmiňováni jako ti, kteří se radují z narození dědice. ⯀ ⯀
Tento materiál nám zaslal(a) Eliška a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže: