👤Henri Barbusse
📖Děj knihy
Jasnost sleduje osudy bezejmenného francouzského vojáka a jeho spolubojovníků během první světové války. Román neobsahuje tradiční dějovou linii, ale spíše mozaiku epizod, myšlenek a pocitů, které odrážejí brutální realitu zákopové války a její dopad na lidskou psychiku.
Vojáci tráví dny a noci v blátě, zimě a neustálém strachu z ostřelování a útoků. Každý den je bojem o přežití, plný monotónnosti, hladu, všudypřítomných vší a krys. Spánek je krátký a neklidný, přerušovaný nočními můrami a zvuky války. Jídlo je odporné a nedostatečné. Hygiena je nemožná, vojáci se potýkají s nemocemi a parazity. Smrt je všudypřítomná, vojáci umírají v zákopech, při útocích, na nemoci. Těla mrtvých zůstávají často ležet v zemi nikoho, rozkladané sluncem a deštěm.
Bezejmenný voják pozoruje své spolubojovníky a vidí, jak se válka promítá do jejich chování. Někteří se upínají k víře, jiní se utápějí v alkoholu a zoufalství. Vznikají přátelství, ale i konflikty. Vojáci se navzájem podpírají, ale také se zrazují. Válka v nich vyvolává nejlepší i nejhorší vlastnosti. Ztrácejí lidskost, stávají se stroji na zabíjení.
Prostřednictvím vnitřních monologů bezejmenného vojáka se čtenář seznamuje s jeho myšlenkami a pocity. Voják přemýšlí o smyslu války, o nesmyslnosti zabíjení, o vlastenectví, o Bohu, o smrti. Zpochybňuje všechny hodnoty, které mu byly vštěpovány. Začíná vnímat nepřátelské vojáky ne jako nepřátele, ale jako lidi stejně jako on, oběti stejného šílenství. Jeho myšlenky se stále více odklánějí od nacionalismu a militarismu a směřují k pacifismu a humanismu.
V románu se objevují i scény mimo zákopovou válku. Vojáci se dostávají do vesnic, kde se setkávají s civilním obyvatelstvem. Tyto scény kontrastují s brutalitou války a ukazují její dopad na obyčejné lidi. Vojáci se také setkávají s prostitutkami, což je další projev dehumanizace způsobené válkou.
V závěru románu se bezejmenný voják účastní útoku. Během útoku je zraněn a ocitá se v zemi nikoho. Leží tam zraněný a pozoruje okolí. Vidí mrtvé a umírající vojáky, slyší zvuky války. V této chvíli dosahuje jakéhosi procitnutí, jasnosti. Uvědomuje si absurditu války a jeho vlastní roli v ní. Jeho myšlenky se obrací k budoucnosti, k možnosti míru a bratrství mezi národy. Konec románu je otevřený a ponechává čtenáři prostor pro vlastní interpretaci.
Jasnost je antiválečný román, který realisticky a bez přikrášlování zobrazuje hrůzy první světové války a její dopad na lidskou psychicku. Barbusse využívá modernistické literární postupy, jako je proud vědomí a fragmentace vyprávění, aby co nejvěrněji zachytil zkušenost války. Román je výrazným protestem proti válce a výzvou k míru a lidskosti. Jasnost je důležitým svědectvím o jedné z nejtragičtějších kapitol lidských dějin a zároveň nadčasovým apel na lidské srdce a rozum.
👥 Postavy v díle
Vojáci: bezejmenní, anonymní, trpící válečnými hrůzami, ztrácející lidskost, prožívající strach, únavu, hlad, nudu a deziluzi, postupně si uvědomují nesmyslnost války a touží po míru ⯀ Poručík Pelissier: vzdělaný muž, humanista, zpočátku idealista, postupně ztrácí iluze o válce, pochybuje o smyslu válečného úsilí, kriticky se staví k armádě a společnosti, projevuje soucit s vojáky ⯀ Kaprál Bertrand: zkušený voják, pragmatik, cynický, realistický, přizpůsobuje se podmínkám na frontě, přežívá díky svému důvtipu a lstivosti ⯀ Biquet: mladý a naivní voják, plný ideálů, postupně se mění pod vlivem válečných hrůz, ztrácí naději a propadá zoufalství ⯀ Paradis: starší voják, zkušený a otrlý, rezignovaný, smířený se svým osudem, touží po návratu domů ⯀ Tirette: voják posedlý strachem ze smrti, hledá útěchu v náboženství, jeho víra je však otřesena válečnými událostmi. ⯀ ⯀
Tento materiál nám zaslal(a) Jiřík a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže: