👤Euripides
📖Děj knihy
Dionýsos, bůh vína a extáze, přichází do Théb, města svého narození, aby zde ustavil svůj kult a potrestal své tety, které popírají jeho božský původ. Tvrdí, že je synem Dia a Semely, a zuří, že jeho rodina jeho tvrzení odmítá. Převlečený za smrtelníka, mladého muže s dlouhými vlasy, Dionýsos již omámil thébské ženy, včetně matky krále Penthea, Agávé, a sestry Inó a Autonóé, a odvedl je na horu Kithairón, aby se tam oddávaly bakchickým rituálům.
Král Pentheus, znepokojený chaosem a nevázaností, která se šíří Thébami, se snaží potlačit nový kult. Zajatce, kterého považuje za Dionýsa, uvězní v paláci. Zajatec však projeví nadpřirozené schopnosti – poutana se mu sama uvolňují a z paláce se ozývá zpěv a hudba. Zemětřesení otřese palácem a Dionýsos se zázračně osvobodí.
Dionýsos se Pentheovi zjevuje v lidské podobě a svádí ho k myšlence, že by se měl osobně vydat na Kithairón a špehovat bakchantky. Dionýsos Penthea hypnoticky ovlivní a oblékne ho do ženských šatů, aby ho bakchantky nerozpoznaly. Poté ho vede na horu.
Na Kithairónu Dionýsos nejprve představí Penthea bakchantkám jako kořist. Navodí u nich iluzi, že Pentheus je divoké zvíře. Bakchantky, vedené Agávé, v extatickém šílenství Penthea napadnou, roztrhají ho na kusy a jeho hlavu, kterou Agávé považuje za hlavu lvíčete, nabodnou na tyč.
Agávé se s Pentheovou hlavou vrací triumfálně do Théb. Zde se z transu postupně probouzí a s hrůzou zjišťuje, co spáchala. Katastrofu a hrůzu činu si plně uvědomí díky svému otci Kadmovi, který pracně posbíral Pentheovy ostatky.
Dionýsos se v plné božské podobě zjevuje Kadmovi a Agávé a potvrzuje svůj božský původ. Zvěstuje jim jejich budoucí osud: Kadmos bude proměněn v hada a Agávé bude vyhnána z Théb. Agávé opouští zničené Théby, pronásledovaná výčitkami svědomí a poznáním strašlivé moci boha, kterého odmítla uznat.
Tragédie končí varováním před nebezpečím popírání božského a zdůrazňuje důležitost úcty a pokory vůči bohům, jejichž moc je nezměrná a jejichž hněv může mít zničující následky. Dionýsos, ač bůh radosti a extáze, se v Bakchantkách ukazuje i jako nelítostný mstitel, který trestá ty, kteří se mu postaví na odpor. Hra se tak stává hlubokou reflexí o vztahu člověka a božstva, o povaze víry a o nebezpečí pýchy a neúcty k silám, které jsou mimo lidské chápání. Dionýsos ztělesňuje sílu přírody, instinktů a iracionálna, které je sice možné dočasně potlačovat, ale nikdy ne zcela ovládnout. Pentheus se stává obětí své racionality a snahy o kontrolu, která ho nakonec vede k sebezničení.
👥 Postavy v díle
Dionýsos: Bůh vína, extáze a plodnosti, přijíždí do Théb, aby zde zavedl svůj kult a pomstil se těm, kdo jeho božství popírají. Je lstivý, manipulativní a mstivý, ale zároveň charismatický a okouzlující. Vystupuje v přestrojení za smrtelníka, ale projevuje nadpřirozené schopnosti. ⯀ Pentheus: Thébský král, Dionýsův bratranec. Je racionální, autoritářský a zbožný, ale zároveň arogantní a netolerantní. Odsuzuje Dionýsův kult a snaží se ho potlačit, což vede k jeho tragickému konci. ⯀ Agaué: Pentheova matka a Dionýsova teta. Je stržena bakchickou extází a v jejím šílenství zabíjí vlastního syna, Penthea, v domnění, že je to divoké zvíře. Její postava ztělesňuje ničivou sílu nekontrolovatelné vášně. ⯀ Kadmos: Thébský zakladatel a Agauéin otec. Starý a moudrý muž, který přijímá Dionýsův kult a snaží se Penthea varovat před jeho hněvem. ⯀ Teiresiás: Slepý věštec, který se připojuje k bakchantkám a nabádá Penthea k opatrnosti. Jeho postava reprezentuje tradiční náboženství a respekt k bohům. ⯀ Sbor bakchantek: Skupina žen, které následují Dionýsa a oddávají se extatickému tanci a rituálům. Ztělesňují osvobozující, ale i nebezpečnou sílu bakchického kultu. ⯀ ⯀
Tento materiál nám zaslal(a) Jiřík a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže: