👤Jakub Arbes
📖Děj knihy
Pan Havránek, notář, se vydává do Kutné Hory, aby vyřídil pozůstalost po svém strýci, proslulém alchymistovi. Strýc mu zanechal dům a záhadný rukopis, který popisuje příběh sochy svatého Xaveria. Tato socha, původně umístěná v jezuitském kostele, údajně opouštěla v noci svůj podstavec a konala zázraky. Havránek je k tomuto příběhu zpočátku skeptický, ale postupně ho začíná fascinovat.
Rukopis líčí, jak se strýc seznámil s lékařem, doktorem Filkem, který se zajímal o magnetismus a hypnózu. Fillek věřil, že by mohl existovat způsob, jak oživit sochu a donutit ji konat skutky dle jeho vůle. Společně se strýcem začali experimentovat s hypnózou a mesmerismem, a jejich pokusy nakonec vedly k neuvěřitelnému objevu. Zjistili, že silou vůle a koncentrací dokáží sochu svatého Xaveria uvést do pohybu.
Zpočátku byly jejich experimenty nevinné. Socha se pohybovala jen v noci a vykonávala drobné úkony, jako například přenášení předmětů. Postupně ale Fillek propadl touze po moci a bohatství a začal sochu využívat k vlastním sobeckým cílům. Svatý Xaverius, ovládaný Filkovou vůlí, začal kradnout peníze a šperky bohatým měšťanům. Strýc, zděšený Filkovým jednáním, se snažil experimenty zastavit, ale Fillek ho umlčel a pokračoval ve svém zločinném počínání.
Socha, oživená Filkovou zlou vůlí, začala působit i škodu. Způsobila požár v domě jednoho z měšťanů, a i když nikdo nezemřel, incident vyvolal ve městě paniku. Obyvatelé začali věřit, že se po městě potuluje démon. Fillek, posedlý svou mocí, si neuvědomoval, že ztrácí kontrolu nad situací. Jeho experimenty se mu vymkly z rukou.
Strýc, zoufalý z Filkova šílenství a hrůzných činů, se rozhodl zasáhnout. Vydal se do kostela a pokusil se sochu zničit. V dramatickém střetnutí s Filkem se mu podařilo sochu shodit z podstavce, ale Fillek ho při tom smrtelně zranil. Socha se roztříštila na kusy a Filkovo hypnotické pouto se přetrhlo. Fillek, šílený hrůzou z toho, co způsobil, uprchl z města a už ho nikdo nikdy neviděl.
Strýc před svou smrtí sepsal celý příběh do rukopisu, který zdědil Havránek. Havránek, konfrontovaný s neuvěřitelným příběhem, se vydává do Kutné Hory, aby pátral po stopách strýcova vyprávění. Navštěvuje kostel, kde kdysi stála socha svatého Xaveria, a setkává se s lidmi, kteří si pamatují podivné události z minulosti. Postupně se mu daří potvrzovat detaily z rukopisu. Nachází svědky, kteří vypovídají o podivných nočních událostech, o zmizení peněz a šperků, o požáru, a o záhadném zmizení doktora Filleka.
Nakonec Havránek nachází i úlomky sochy svatého Xaveria, ukryté v kostele. Tyto úlomky, spolu s rukopisem a svědectvím obyvatel Kutné Hory, potvrzují pravdivost strýcova příběhu. Havránek je zpočátku otřesen a zděšen, ale nakonec si uvědomí, že příběh sochy svatého Xaveria je varováním před zneužitím vědy a moci lidské vůle. Uvědomuje si, že hranice mezi realitou a fantazií může být tenká a že lidská touha po moci může vést k tragickým následkům.
Havránek se nakonec rozhodne rukopis zveřejnit, aby varoval ostatní před nebezpečím nehumánního experimentování a zneužívání vědeckých poznatků. Příběh svatého Xaveria se tak stává mementem lidské pýchy a varováním před temnými stránkami lidské duše.
👥 Postavy v díle
Pankrác Karas: laskavý, důvěřivý, pověrčivý, chudý hodinář, hluboce věřící, touží po zázraku a uzdravení své dcery ⯀ Žofie Karasová: milující dcera Pankráce, trpí nevyléčitelnou nemocí, zbožná, pasivní oběť okolností ⯀ Rusalka: tajemná postava, zjevuje se Pankrácovi v nočním lese, symbolizuje pokušení a iluzi, její pravá identita je nejasná a vyvolává otázky ⯀ Farář: představitel církve, varuje Pankráce před pověrami, snaží se ho odradit od hledání zázraku mimo církevní instituce, rozumný ⯀ lékař: realistický, odmítá možnost zázračného uzdravení, snaží se Pankrácovi vysvětlit dceřinu nemoc z lékařského hlediska, představuje racionální přístup k světu. ⯀ ⯀ ⯀
Tento materiál nám zaslal(a) Eliška a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže: