👤Ladislav Fuks
📖Děj knihy
Karel Kopfrkingl, zaměstnanec krematoria v pražských Strašnicích, je posedlý krásou smrti a ohně. Považuje se za osvoboditele duší, které skrze plameny kremační pece přecházejí do tibetského ráje. Jeho posedlost je živena četbou tibetské Knihy mrtvých a učením o reinkarnaci. Kopfrkingl je přesvědčen, že koná bohulibé dílo a že jeho práce je posvátná.
Kopfrkinglovo vnímání světa je silně ovlivněno jeho fantazií a halucinacemi. Prolíná se mu realita s představami o Tibetu, mísí se mu sny s bděním. Často vidí vize a slyší hlasy, které ho utvrzují v jeho poslání. Postupně se jeho posedlost prohlubuje a začíná se projevovat i v jeho chování k okolí.
Manželství Karla Kopfrkingla s Němkou Lakmé je poznamenáno jeho narůstající posedlostí. Lakmé se snaží manžela pochopit a podporovat, ale zároveň se ho začíná bát. Kopfrkingl se k ní chová stále chladněji a odtažitěji, jeho city k ní slábnou. Jeho posedlost kremací a Tibetem ji děsí a odcizuje.
Kopfrkingl má dvě děti, syna Miliana a dceru Zinu. K synovi se chová s despektem, protože ho považuje za slabého a nemužného. Naopak dceru Zinu miluje a obdivuje její krásu. Jeho láska k Zině však postupně přerůstá v nezdravou posedlost, která se prolíná s jeho představami o čistotě árijské rasy.
S příchodem války se Kopfrkinglova posedlost stupňuje. Začíná vnímat kremaci nejen jako osvobození duše, ale i jako prostředek očisty světa od nežádoucího elementu. Jeho nenávist k Židům se prohlubuje a začíná se projevovat i v jeho práci. Kopfrkingl se stává aktivním kolaborantem a využívá svého postavení v krematoriu k likvidaci nepohodlných osob.
Kopfrkingl se sblíží s Reinke, nacistickým pohlavárem, který sdílí jeho obdiv k árijské rase a posedlost čistotou. Reinke ho utvrzuje v jeho přesvědčení o nutnosti očisty světa a povzbuzuje ho k radikálním činům. Pod Reinkeho vlivem se Kopfrkingl definitivně zbavuje všech morálních zábran.
Kopfrkingl se rozhodne zbavit se své rodiny, kterou považuje za překážku v naplnění svého poslání. Nejprve zabije svého syna Miliana, kterého utopí v bazénu. Poté otráví svou ženu Lakmé a nakonec i dceru Zinu, kterou uškrtí. Těla svých obětí spálí v kremační peci, přesvědčen, že je tím osvobozuje od pozemského utrpení a posílá do tibetského ráje.
Po vraždách své rodiny se Kopfrkingl ocitá v blázinci. Jeho posedlost však nezmizela. V blázinci se prohlašuje za buddhistického mnicha a nadále hovoří o kráse smrti a ohně. Jeho vnímání reality je zcela pokřivené, prolíná se mu svět fantazie a halucinací. V závěrečné scéně knihy tančí Kopfrkingl v blázinci v extázi, přesvědčen, že konečně dosáhl osvícení a splynul s božstvem. Jeho tanec je symbolem jeho definitivního šílenství a zároveň i tragického konce jeho posedlosti.
👥 Postavy v díle
Karel Kopfrkingl: Fanatický kremační úředník, posedlý „osvobozováním duší“ skrze kremaci. Věří, že oheň je očistný a že jeho práce je posláním. Postupně se propadá do šílenství, ovlivněn tibetskou Knihou mrtvých. Je manipulativní, bezcitný a v závěru i vražedný. Jeho posedlost prací se prolíná s jeho osobním životem a ničí jeho rodinu. ⯀ Lakmé: Kopfrkinglova manželka, křehká a submisivní žena. Je židovského původu, což se stává klíčovým faktorem v Kopfrkinglově zvráceném uvažování. Je pasivní obětí Kopfrkinglova šílenství. ⯀ Mili: Kopfrkinglův syn, student medicíny. Je racionální a snaží se pochopit otcovo chování, ale nakonec se stává také jeho obětí. ⯀ Zina: Kopfrkinglova dcera. Je zasnoubená s německým důstojníkem, což v Kopfrkinglových očích představuje další „důvod“ k „očištění“. Stejně jako matka a bratr se stává obětí otcova šílenství. ⯀ Reinke: Německý lékař a Kopfrkinglův přítel, který ho seznamuje s tibetskou Knihou mrtvých. Reinkeho postava symbolizuje ideologický vliv nacismu a jeho zvrácenou filozofii. ⯀ ⯀ ⯀
Tento materiál nám zaslal(a) Anežka a jeho správnost nebyla kontrolována. Ověřené materiály najdete například na stránkách níže: